Evropská Unie

Evropská Unie Zdroj: Profimedia.cz

VILIAM BUCHERT: EU to je blamáž za blamáží: Řecko, Ukrajina, euro, krach Lisabonské strategie, neexistující společná diplomacie

Těžko předpokládat, že kromě několika odborníků si ještě někdo pamatuje na summit Evropské unie ve finských Helsinkách v roce 1999. Hovořilo se tam o vzniku „společné evropské armády“. Píše se únor 2015 a po podobné armádě není ani vidu, ani slechu. A podobné je to s mnoha dalšími plány, o kterých se nám bruselští eurobyrokraté snaží namluvit, že existují, že nám prospívají a pomáhají. Při pohledu zpět je to ale v případě EU jedna blamáž za druhou.

Začněme ale minulým týdnem. Jednání v běloruském Minsku, které mělo vést k zastavení bojů na východě Ukrajiny, nedirigoval za EU ani předseda Evropské komise Jean Claude-Juncker, ani předseda Evropské rady Donald Tusk a nebyla přítomna ani šéfka evropské diplomacie Federica Mogherini. Za Evropu vyjednával francouzský prezident Hollande a německá kancléřka Merkelová. To je ta společná zahraniční politika Unie? A co si myslet o společném postupu proti rozpínavému Rusku a agresivní politice Vladimira Putina? O okupaci Krymu už hovoří pouze Polsko či Velká Británie. Český prezident Miloš Zeman, maďarský premiér Orbán, slovenský Fico a celá nová řecká vláda jsou naopak proruští.

V souvislosti s nekonečnou tragédií uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, kteří každý den po tisících atakují evropské břehy, by se hodila i ta slibovaná společná evropská armáda. Jenže kde nic, tu nic.   

A co slavná Lisabonská strategie? Pamatujete? V březnu 2000 byla Evropskou radou přijata v portugalském Lisabonu zásadní strategie, která měla vytvořit z Evropské unie do roku 2010 „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost“. Dnes už to zní naprosto směšně, že? Ale víte, kolik to stálo, energie, úsilí a peněz vytvořit?

Nemusíme snad už ani hovořit o Řecku, které se připojilo k společné evropské měně na základě falešných a vymyšlených statistik a údajů. Každému bylo jasné, že na to nemá. Výsledek vidíme a pořádně cítíme. Nechce ani platit 240 miliard, které si půjčilo.

Evropská unie by udělala nejlépe, kdy přestala vymýšlet nesmysly, další regulace, nové a nové zákony a začala by konečně dělat to, co by veřejnosti posloužilo víc. Jinak ji do deseti let rozcupují protestní a antievropské strany a hnutí na kousky.

Nestane se ale nic, protože byrokratický aparát EU se jen tak zničit nenechá a eurohujeři mají na politické scéně stále silné pozice.