Izraelský server nrg.co.il provedl zajímavý experiment hodně, byl podobný těm, které někdy děláme v Reflexu. Jejich reportér Zvika Klein se vypravil po Paříži v jarmulce a neváhal v této tradiční židovské pokrývce hlavy vyrazit i na pařížská muslimská předměstí. Video najdete v článku a výsledek byl šokující.
Izraelský novinář si nasadil hodně nápadnou jarmulku, takže bylo na první pohled jasné, že je Žid, a vyrazil na desetihodinovou procházku po Paříži. Provázel ho fotograf s kamerou maskovanou v tašce.
„V centru to bylo dobré,“ říká novinář. Pod Eifellovou věží se v jarmulce mohl procházet bez problémů, obzvláště proto, že centrum francouzské metropole po lednových atentátech pořád střeží početné ozbrojené složky.
Pak ale zamířil na předměstí, obývaná převážně muslimy. Postupně houstly nenávistné pohledy, byly slyšet antisemistké narážky a nepřátelský body language místních obyvatel. Dávali, nejprve decentně, najevo, že tam na Židy opravdu nejsou zvědaví.
Jak postupoval hlouběji do arabských čtvrtí, cítil se prý jako v palestinském Rammaláhu. Stále více žen v hidžábech a muži v muslimských ručnících na hlavě, všude zněla arabština. Novináře míjela maminka s malým chlapcem a ten se jí ptal: „Co tady dělá? To neví, že ho zabijí?“
U školy na novináře křičeli arabští výrostci: „Viva Palestina!“ Na tržišti po sobě trhovci pořvávali: „Co tady dělá? Měl by se stydět!“ nebo „Co sem leze s tou jarmulkou?“ Ale jeden z trhovců se ho zastal. Pak už na dvojici jen pokřikovali, gestikulovali, a když odcházeli, zjistili, že na rohu už bojovně připraveni čekají dva mladí grázlové. Tak si zavolali svoje auto. Když přijel jejich bodyguard a vyhodnotil situaci, řekl jim: „Musíme okamžitě zmizet. Ještě chvíli a zlynčují vás.“
Jinak řečeno - v Evropě, v Paříži, se už zase v některých čtvrtích nemohou Židé pohybovat bez nebezpečí napadení. Podobně jako v Německu za Hitlera. Francie zdá se přestává pro Židy být bezpečným místem. A existují na to i důkazy. Loni se do Izraele vystěhovalo z Francie přes 7 tisíc Židů. Necítili se už ve své vlasti bezpečně.
Malé srovnání: Před třiceti lety mi jedna přítelkyně přivezla odněkud z Kavkazu vlněnou čepičku. Už nevím přesně odkud, ale myslím, že z Čečenska. Přestože je to součást muslimského kroje, vypadá úplně jako jarmulka - a já jí dodnes v zimě nosím, protože hezky hřeje. Občas se mne někdo zeptá, zda je to jarmulka, já odpovím, že ne, že „čečenka“, a mám klid. Jakoukoliv negativní zkušenost jsem se svoji skorojarmulkou v naší zemi neučinil. Jak by to ale asi dopadlo ve Francii?
