JAROSLAV ŠAJTAR: Pozadí ukrajinské války: Při konfliktech na území bývalého Sovětského svazu zahynuly statisíce lidí | Reflex.cz
reklama
nahoru

JAROSLAV ŠAJTAR: Pozadí ukrajinské války: Při konfliktech na území bývalého Sovětského svazu zahynuly statisíce lidí

Jaroslav Šajtar12. února 2015 • 14:00
JAROSLAV ŠAJTAR: Pozadí ukrajinské války: Při konfliktech na území bývalého Sovětského svazu zahynuly statisíce lidí
Jednání v Minsku
• foto: 
EPA

Francie, Německo, Ukrajina a Rusko (je zajímavé, že tentokrát s vyloučením Polska, jež se v dění na Ukrajině výrazně angažovalo) hledaly v Minsku řešení vleklého konfliktu v Donbasu. Ve čtvrtek dopoledne oznámily, že ho našly. Optimismus ale není na místě, protože když se rozhlédneme po prostoru bývalého Sovětského svazu, vidíme poslední desetiletí lemované krví.

reklama

Nejprve odhlédněme od úsměvné skutečnosti, že čelní představitelé dvou ekonomicky nejsilnějších zemí Evropské unie – Angela Merkelová a François Hollande – se zubí na hlavu hostitelské země – běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, ještě nedávno zatracovaného „posledního evropského diktátora“, kterého všude bojkotovali.

O tom, že na jihovýchodě Ukrajiny se odehrává obrovská tragédie s hrozícími nedozírnými následky, svědčí fakt, že nejnovější odhady hovoří už o padesáti tisících mrtvých, což devítinásobně převyšuje dosavadní údaje OSN. Na území bývalého sovětského prostoru to bohužel není ani zdaleka ojedinělý konflikt. Předsmrtná krize někdejší šestiny světa a její následný rozpad totiž vyústily v řadu etnických, regionálních a občanských konfliktů, v jejichž víru přišly o život desetitisíce lidí.

Neuralgické body: Kavkaz a Střední Asie

Jen v letech 1988 až 2000 v nich podle ruského demografa Vadima Viktoroviče Erlichmana zahynulo na 150 000 lidí. Tak v arménsko-ázerbájdžánském konfliktu o Náhorní Karabach v letech 1988–1994 napočítali 26 000 mrtvých a 850 000 uprchlíků. V letech 1989–1992 zahynulo v Jižní Osetii 1200 lidí a domovy opustilo padesát tisíc. Ve Ferganě jen v roce 1989 přišlo dvě stě osob o život a 150 000 o střechu nad hlavou. V následujícím roce zahynulo v Oši tři sta lidí a 40 000 se dalo na útěk.

Naprosto katastrofální následky měl vnitropolitický konflikt a občanská válka v Tádžikistánu, kde v letech 1992–2000 zahynulo 25 000 osob a 900 000 se stalo běženci. V Podněstří od dubna do června 1992 konflikt nepřežilo 329 Moldavanů, 425 obyvatel Podněstří (hlavně Rusů a Ukrajinců) a 16 příslušníků ruských mírových sil. Dalších 60 000 lidí se obrátilo na útěk.

Odtud se opět přenesme na bouřlivý Severní Kavkaz. V Severní Osetii od října do prosince 1992 násilné střety nepřežilo asi tisíc lidí a uprchlíci se stali z 65 000 ostatních. V Abcházii slavila smrt žeň v letech 1992–2000, kdy přišlo o život 13 000 osob a 350 000 se obrátilo na útěk.

Naplno se otevřela stavidla arménsko-ázerbájdžánského, gruzínsko-osetského, gruzínsko-abchazského, uzbecko-kyrgyzského a dalších antagonismů. Etnická nenávist, za sovětského režimu, jenž usiloval o zformování nového, sovětského člověka se všeobecně známými výsledky, tvrdě potlačovaná, vyplula na povrch s ničivou silou.

Je přitom nepřehlédnutelné, že v Pobaltí, kde vztahy mezi Lotyši, Estonci a početnou ruskou menšinou mají rovněž do harmonického soužití hodně daleko, averze nepřerostla ve vzájemné vyvražďování.

Vražedné Čečensko

Nejdelší a pro Rusy (o Čečencích nemluvě) nejkrvavější se stal konflikt v Čečensku. Během tzv. první čečenské války v letech 1994–1996 podle oficiálních (patrně snížených) údajů padlo a zemřelo 5042 příslušníků Ozbrojených sil Ruské federace a 510 zůstalo nezvěstných a zajatých. Dalších 16 098 utrpělo zranění a 35 289 onemocnělo. Čečenských ozbrojenců zahynulo 10 000 až 15 000, civilistů 55 000 až 60 000.

V průběhu tzv. protiteroristické operace na Severním Kavkaze od 27. července 1999 do 1. února 2001, známé také jako druhá čečenská válka, padlo a zemřelo v Čečensku a Dagestánu 3007 příslušníků ruských ozbrojených sil a 8771 bylo raněno. Příslušníků nelegálních ozbrojených formací zahynulo asi deset tisíc. Civilistů přišlo o život zhruba dvacet až pětadvacet tisíc. Kromě toho se oběťmi teroristických činů v Moskvě a na Severním Kavkaze a v důsledku bojové činnosti stalo zhruba tisíc civilistů. Teror separatistů si od roku 1991 vyžádal 25 000–30 000 lidských životů.

Jak je vidět, dnešní občanská válka na Ukrajině, hrozící přerůst v regulérní konflikt mezi dvěma velkými slovanskými zeměmi – Ruskem a Ukrajinou –, je jen dalším pokračováním krvavých střetů zmítajících postsovětským prostorem.

Jaroslav Šajtar


Klíčová slova: jaroslav šajtar



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama