Když sleduji debaty o islamizaci Evropy, někdy mne až baví, jak strašně málo antiislamisté vědí o tomto náboženství, Koránu, a muslimech vůbec. Zjevně svatou knihu nečetli.
Jmenujme si základní argumenty proti islámu, které ve veřejném prostoru zaznívají. První z nich je nošení hidžábu. Nemluvím o jeho nošení v profesích, kde je potřeba mít na hlavě něco jiného, ale o nošení hidžábu v občanském životě. Je prý proti našim tradicím.
Skutečnost je taková, že zakrývání vlasů u žen bylo ještě v dobách mé babičky zcela normální i u křesťanů na našem území. Ženy nosily šátek, ty z vyšších vrstev klobouk, a jít do křesťanského kostela „prostovlasá“ bylo nevhodné. Ale to je jen jeden aspekt. Druhý, a důležitější argument proti válce hidžábům je ten, že v Evropě máme svobodu, a tak si na veřejnosti může na hlavě nosit každý co chce. To je naše hodnota - ne ženské vlasy bez přikrývky, ale svoboda nedávat si na tu hlavu nic, či tam naopak nosit sušenou veverku. To je evropská tradice - a kampaň proti hidžábům jde přímo proti ní.
Druhý častý argument je, že muslimové jedí halal maso ze zvířete podříznutého bez umrtvení. Nehalal zabíjení slepic u nás probíhá například tak, že ji za živa zavěsí za nohy hlavou dolů, pak jí tu hlavu ponoří do vody (kvůli vodivosti) a teprve pak ji omráčí proudem a podříznou. Halal řezník slepici nevěší hlavou dolů, nepřidusí ponořením hlavou do vody, ale rovnou ji podřízne. Míra stresu je pro zvíře v obou případech prakticky stejná a bojovat také proti halal porážce je zástupné pokrytectví.
Třetí argument proti islámu je velmi často citovaný verš Koránu, který říká: „Zabíjejte je všude, kde je dostihnete.“ Je stereotypně citován v diskusích všemi, kdo argumentují proti islámu. Realita je taková, že jde o hrubé vytržení z kontextu. Korán ve skutečnosti dodává: „A vyžeňte je z míst, odkud oni vás vyhnali.“ Tedy princip, kterému se říká nutná obrana a krajní nouze, a jsou obsaženy i v našem trestním právu. Tímto veršem Korán nevyzývá k útoku, ale k obraně před nemuslimy.
Přestože jsou tyto tři argumenty úplně liché, jsou v diskusích základní argumentační municí proti muslimům. Přitom jsem nikdy, ale opravdu nikdy neslyšel citovat ty súry Koránu a pasáže z hadísů, historek z Prorokova života, které skutečně k vybíjení jinověrců vyzývají a nedá se to okecat. A tím méně súry popisující vztahy mezi mužem a ženou. Tož cituji:
„Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých ženám. Ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je!“
„Alláh vás (muslimy) ustanovil dědicem nad nevěřícími, nad jejich polnostmi a domy, nad jejich veškerým majetkem i všemi zeměmi, do nichž vkročí vaše noha.“
„A přáli by si (nevěřící), abyste se stali nevěřícími, jako jsou oni, a abyste byli stejní. Neberte si mezi nimi přátele, dokud se nevystěhují na stezku Boží! A jestliže se obrátí zády, pak je chyťte a zabte, kdekoliv je naleznete!"
„Zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy!“
„A když se střetnete s nevěřícími, udeřte je do šíjí, a až jim způsobíte úplnou porážku, pevně je spoutejte!“
Takže suma sumárum: Korán jednoznačně v některých svých pasážích šíří náboženskou nenávist, vybízí k vraždění jinověrců a zakotvuje nerovnost mezi lidmi podle náboženského přesvědčení i podle pohlaví. Oponenti islámu si však ten Korán zapomněli načíst, a tak se proti islámu argumentuje přes trapné zástupné problémy, což celou debatu o vztahu Evropy k islámu posouvá na úroveň besídky zvláštní školy.
