Mateřské pudy, jsou-li neukojeny, vytvářejí značný psychický tlak. Společenský tlak lidí, kteří jsou v tomto směru neukojení - ochranářů - je ale tak velký, že ve prospěch roztomilých zvířátek můžete zaviní smrt dvou lidí, a skoro nic se jim nestane.
Případ je jednoduchý. Kanadská motorkářská rodina na výletě, na dálnici. Otec a dcera na jednom na prvním motocyklu Harley, matka za nimi na druhém. Jedou po dálnici. Někde před nimi ochranářka v levém pruhu. Má citlivé srdce, miluje přírodu, je plná něhy k roztomilým zvířátkům. Motorkáři nejedou devadesát kilometrů vhodině, jak se smí, ale sto třicet.
Ochranářka zahlédne v pásu, který odděluje dálniční pruhy, roztomilá káčátka, kterým v tak nebezpečném prostředí jistě mohou dojít úhony. Nemají tam maminku. I ochranářka v levém pruhu zastaví, aby káčátka zachránila. Jenže o její zcela proti předpisům v levém pruhu dálnice odstavené sluníčkové autíčko se zabijí otec s šestnáctiletou dcerou na motorce. Ale kačátkům se nic nestalo! Zprávu i s podrobnostmi přinesl web iDnes.cz.
Jde o zásadní zavinění dopravní nehody, zabití z nedbalosti, které vyvrcholilo rodinnou tragedií. Po čtyřech letech soudních tahanic soud ženu odsoudil k 240 hodinám veřejně prospěšných prací, přišla o řidičák a dostala tři měsíce vězení, které si ovšem může odsedět o víkendech, nemusí být zavřená v kriminále devadesát dní v kuse. Takže suma sumárum se jí nic nestalo. Vždyť šlo o káčátka!
Za podobný dopravní delikt - hrubá nedbalost, hrubé porušení pravidel silničního provozu, dva mrtví, z toho jedna šestnáctiletá, zničená rodina - se dává tak kolem pěti, osmi let. Veřejně prospěšné práce za mrtvou šestnáctiletou holku, co umřela i se svým otcem, je výsměch. Káčátka ovšem bez ohledu na nevyhnutelné ztráty na lidských životech zůstala úplně v pořádku. A tak vlastně není proč onu řidičku trestat. Lidé, na rozdíl od káčátek, nejsou roztomilí, je jich dost a nejsou chránění.
Je to důkaz, že paradigma ochranářství začíná ohrožovat naši civilizaci stejně jako přesvědčení, že islám je náboženstvím míru.
