Většina českých poslanců a poslankyň si dělá z veřejnosti legraci. Svědčí o tom v posledních týdnech handrkování o tom, o kolik si zákonodárci zvednou platy. Diskuse je to absurdní především proto, že je to úplně jedno. Jakékoli zvýšení mezd přece práci v Poslanecké sněmovně a Senátu nezmění a nezlepší. Tak o čem je řeč?
Navíc je to celé klasická habaďúra. O tom, že poslanci musí se svými platy něco udělat, jinak se zvýší od nového roku „samovolně“ o 26 procent, se ví od léta. Nestalo se nic. Najednou se to koncem roku „naléhavě“ řeší.
Aby to odpovídalo našim poměrům (přitom existují daleko důležitější problémy, jejichž řešení by se nemělo odkládat, protože je to už dlouho velmi problematické – financování zdravotnictví, nedokonalá infrastruktura, co bude s důchody v budoucnosti, atd.) bylo vše dohnáno až do podoby divadelní frašky: Premiér Bohuslav Sobotka navrhuje zvýšení platů zákonodárců (tím pádem ale i ministrů či prezidenta) o 3,5 procenta. Miliardář a současně ministr Babiš se diví, že by se vůbec mělo něco s platy ve sněmovně dělat, protože on má přece peněz dost. To už je skutečně fantastické zdůvodnění. Výbory sněmovny pak navrhly zvýšení o 14 procent. Opozice s tím nechce mít nic společného, protože ví, že voličům se nebude líbit žádné zvýšení. Tak se alibisticky tváří, že ona nic – jen si na nějaké přidání v tichosti počká také. A kdyby se nic nedohodlo, zvednou se mzdy od nového roku samy o 26 procent…
V soukromých firmách, s jejich činností tak rád argumentuje Andrej Babiš, se přidává, pokud se společnosti daří v hospodaření. Někdy (není to ale vůbec pravidlem) také proto, že někdo podává nadprůměrné výkony a zaslouží si to, což následně pomůže i dané firmě. A říká se tomu i motivace, perspektiva, rozvoj lidských zdrojů a nevím jak ještě.
Co z toho se ale týká zákonodárců či našeho prostořekého prezidenta? V podstatě nic.
Zda bere poslanec 50 nebo 200 tisíc měsíčně, jeho práci nezmění a nezlepší. Každý poslanec a poslankyně totiž pracuje zcela jinak – jeden má nápady a snaží se, druhý se pouze veze a vyčkává v závětří. Každý ale bere stejně, bez ohledu na cokoli.
Představme si, že by poslanci brali 150 až 200 tisíc. Proč ne. Vždyť jejich práce zásadně ovlivňuje chod země i životy všech občanů a to má být pořádně odměněno. Normální by ale bylo, že zvýšení platu je provázeno něčím dalším, tak jak je to běžné – nápady jak lépe řídit stát, větší efektivitou při přípravě legislativního procesu, u některých i tím, že vůbec něco dělají. Pokračovat by se dalo ještě dlouho.
O ničem takovém se ale v souvislosti se zvýšením platů poslanců nehovoří. Hovoří se pouze a jenom o jakémsi procentu. Ano přidejte si, ale co za to nabídnete? Odpověď z pražské Malé Strany občané nemají.
