Před tím, než se uskutečnila debata hlav států Maďarska, Německa, Polska a České republiky, obletěly virtuální svět videa a snímky z odhalení pamětní desky 17. listopadu 1989. Prezident se tam stal terčem útoků hrušek, jablek, vajíček, pískání a bučení z řad publika. Ostatní prezidenti naopak sklidili potlesk. Nebylo by divu, kdyby Právnickou fakultu nepřivítal v nejlepším rozpoložení.
Pokud byl ale Zeman naštvaný, pak na sobě nedal nic znát. Se svým obvyklým poloironickým úsměvem hovořil o tom, jak máme tendenci si heroizovat a mytizovat dějiny, přičemž tyto dva nešvary nám pravdu o historii tlačí kamsi do pozadí. Zeman se prohlásil za toho, kdo bude na úkor popularity vždy hlásat pravdu, holou pravdu, o níž ví, že často není populární. „Nebojím se vás, jako jsem se nebál před dvaceti pěti lety,“ řekl Zeman. V souvislotsti s tím zmínil i prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. I on, řekl český prezident, čelil kritice za to, že popíral pravost Královédvroského a Zelenohorského rukupisu. Studenti mu nechodili na přednášky a odpůrci mu rozbíjeli okna. Masaryk však hájil pravdivý názor, že rukopisy jsou falešné. Připadal si Zeman jako Masaryk, když po něm studenti házeli vajíčka, hájící tu správnou pravdu proti všeobecnému opačnému přesvědčení?
Na Právnické fakultě byl nicméně Zeman, na rozdíl od Albertova, alespoň dobře slyšet, nepřerušoval jej pískot ani skandování, a koneckonců i jeho ochranka si vcelku odpočinula. Alespoň si mohli otřít rukávy kabátů potřísněné vajíčky.
Prezident Bronislaw Komorowski upozornil na to, že se ve vícero zemích odlišným způsobem odehrávalo odtržení od vlivu jednoltivých komunistických stran. „Jsem rád, že mohu říct, že to, co se odehrálo, není důležité jenom pro nás, ale především pro naše potomky a pro jejich svobodu.“ Vzpomínal také, jak při demonstracích v Polsku v roce 1968 dostal poprvé obuškem, a jak byl posléze i vězněn. „Také u nás cesta ke svobodě probíhala jinak než u vás, byť šla za stejným cílem. U nás povstali intelektuálové a dělníci, z toho pak vznikl Výbor na obranu dělníků, a z toho pak později Solidarita,“ připomněl polský prezident.
Spolková republika Německo a její (nejen v Praze) oblíbený Joachim Gauck, promluvil o důležitosti samotných pietních a připomínkových aktů. „Musíme si říkat, že svoboda, to není samozřejmost,“ a dodal, že je třeba neustále připomínat onu „odvahu ke svobodě“, která nás dovedla až do demokratické společnosti – a onu „odvahu ke svobodě“ viděl na dobových fotografiích na Václavském náměstí, kam se v rámci svého programu v Praze také dnes podíval.
Na konci svého projevu sklidil Gauck velký potlesk, a také dostal jako pozornost květinu. Maďarský prezident, jehož projev následoval, rozesmál celý sál, když pronesl „To jsem zvědav, jestli také dostanu na konci svého provjevu květinu od krásné slečny. Člověk je vždy trochu nesvůj, když hovoří před tak velkým publikem.“ I on hovořil o historii, jíž je nutné si připomínat, a také o skvělé možnosti volně cestovat, studovat, vyjadřovat své názory. „Máte nějakou zakázanou literaturu?“ otázal se studentů, a ti se zasmáli. I to je něco, co už my neznáme, ale právě maďarský prezident János Áder tuto dobu pamatuje, a, jak poznamenal, je rád, že máme dokonce svobodnou možnost oslavit významné milníky našich dějin. „My jsme tu možnost neměli, oslavy revoluce 1848 probíhaly pouze oficiální a pod taktovkou režimu až do roku 1989. Revoluce v roce 1956 nemohla být vzpomínaná vůbec...“ vzpomínal Áder.
Miloši Zemanovi směřovalo několik dotazů, pro které byl prostor v druhé části programu. Student Fakulty sociálních věd se jej zeptal, zdali se nemá v úmyslu veřejně omluvit za své výroky – o zahraniční politice, o Pussy Riot, atd. Student uvedl, že i slavná skupina The Plastic People of the Universe byla označovaná za vulgární, a to komunistickým režimem. A Zeman i punkerky označil za vulgární, čímž dle studenta zdůvodňoval, že nejsou a nemohou být politickými vězni. „Podívejte se na ta videa, není to tak těžké dohledat,“ říkal k punkerkám, trochu záhadně, Zeman. V souvislosti s Pussy Riot padlo z úst Zemana i výraz „porno“.
Zeman sice odpověděl myšlenkou o návštěvě Číny, nicméně na pointu studentova dotazu nijak nezareagoval. Samotný dotaz sklidil několikaminutový potlesk, Zeman do něj posléze začal hovořit, a zprvu jej opět nebylo přes potlesk (patřící tazateli) slyšet. Padl i dotaz na to, jak by měly státy pomoci Ukrajině. „Už před několika měsíci jsem řekl, že pokud by jakékoli vojsko napadlo Ukrajinu, bude třeba v té věci zakročit,“ pronesl Zeman, čímž potvrdil svůj nedávný postoj, za nějž byl často kritizován. Ostatní prezidenti se shodli na tom, že již Ukrajině pomáhají, a Gauck podotknul, že se Putinovi neustále snaží zdůraznit, co znamená pojem „hranice“.
Výmluvnou součástí debaty byl potlesk po jednotlivých proslovech prezidentů. Velkému aplausu – tedy největšímu, se těšil Joachim Gauck, ať už díky vstupnímu projevu, nebo pozdějšími projevy o Ukrajině. Podobně na tom byl i prezident Polska Komorowski. Nicméně i Áderův potlesk, který by se co do délky mohl řadit na předposlední místo, byl dvojnásobný oproti potlesku, kterým jsme obdařili svého prezidenta Zemana.
