V Izraeli jsou mezi tamními Araby nejen muslimové, ale také křesťané. Mnozí z nich se cítí ohroženi agresivním islámem a někteří se ani nepovažují za Araby, ale za potomky starého národa Aramejců.
Řecký ortodoxní kněz Gabriel Naddaf je chválen i zatracován protože tvrdí, že izraelští křesťané nejsou ve skutečnosti Arabové, ale že patří ke starému národu Aramejců. Tento národ nikdy neměl samostatný stát, ale byl velmi rozšířen a aramejsky se mluvilo po celém Blízkém východě. Aramejsky zřejmě mluvil i sám Ježíš Kristus.
Podle svých kritiků se prý otec Naddaf snaží jen vrazit klín mezi křesťany a muslimy v Izraeli. Ještě před dvěma lety o tomto knězi, jehož kostel je v městě Yefia poblíž nábožensky smíšeného Nazareta, slyšelo jen málo lidí. Dnes patří v Izraeli mezi nejznámější křesťanské duchovní. Jeho vliv roste v posledních týdnech, díky podpoře vlády, která křesťanům přiznala novou národní identitu Aramejců a připodobnila ji tak k židovské většině a to včetně služby v armádě. Pro arabské občany Izraele je vojenská služba dobrovolná.
Otec Naddaf je pro arabské nacionalisty, jak muslimy, tak křesťany, kvůli svým názorům zrádcem a vážným ohrožením soudržnosti arabské minority. Pro své obdivovatele pocházející z izraelské pravice je odvážným přítelem státu a klíčovým mužem pro realizaci jejich rostoucí ambice oddělit křesťany od nepřátelské muslimské populace.
Křesťané, z nichž mnozí hráli klíčovou roli v arabském palestinském nacionalismu, tvoří menšinu uvnitř menšiny. Arabové tvoří přibližně jednu pětinu izraelské populace, přičemž přibližně 10 procent z nich jsou křesťané, kteří především žijí ve městech a jsou vzdělanější. V historii byly politické postoje izraelských křesťanů a muslimů podobné. V posledních letech se ale křesťané cítí stále více utiskováni růstem radikálního islámu, jak doma, tak v celém regionu.
Naddaf říká, že Bůh jedná v jeho životě a dává mu sílu vydržet nepřátelství vůči jeho úsilí. Bylo mu už vyhrožováno i smrtí a jeho syna napadl příslušník komunistické mládeže holí. Tím největším zázrakem v jeho očích bylo vládní rozhodnutí z minulého měsíce uznat starou národnost Aramejců v registru obyvatel. Sám patřil k těm, kdo usilovali o tuto změnu. Zdůrazňuje, že křesťané dostali poprvé příležitost sami sebe definovat podle toho, co považuje za původní identitu předtím, než Arabové v 7. století vymazali kulturu a jazyk Aramejců. „Jsem si jistý, že křesťané nejsou Arabové a nepatří k arabskému národu,“ říká Naddaf, který chce, aby se aramejské dědictví a jazyk vyučovaly ve školách.
Yariv Levin ze strany Likud premiéra Netanjahua také soudí, že tito křesťané nejsou Arabové. Považuje je za protiváhu vůči muslimům, kteří chtějí zničit stát zevnitř.
Aramejci jsou menšina v menšině
Názory kněze Naddafa jsou nicméně v křesťanské arabské komunitě také v menšině. Duchovenstvo na Západním břehu Jordánu je vehementně proti němu. „Vrátit se tisíce let zpět a říci, že jsme Aramejci, by bylo popřením naší vlastní identity a popřením našeho poslání jako křesťanů v této zemi,“ říká Jamal Khader, rektor latinského patriarchálního semináře v Beit Jala poblíž Betléma. „Jsme Arabové, mluvíme arabsky, to je naše kultura a identita a to je způsob, jak můžeme dosvědčovat naši víru v této komunitě.“ Podle něj není dobré se izolovat v nějaké fiktivní identitě.
Postavení kněze Naddafa je nicméně významné a úřad premiéra mu zjevně přeje. Myšlenka, že by se i arabští křesťané zapojili do izraelské armády, navíc politiky zaujala. Podle Naddafa člověk nemůže prokázat svou loajalitu a být spojencem druhých, pokud neprojde službou v armádě.
Jiný kněz, otec Khader, si ale myslí, že by to bylo proti evangeliu a že by to znamenalo podíl na represi proti Palestincům na územích, která oni považují za okupovaná.
Celá záležitost ukazuje, jak složité je dění v oblasti a jak před lidi staví nečekané problémy ohledně vlastní identity a loajality. Arabští křesťané v Izraeli jsou toho dokonalým dokladem.
