Města a obce České republiky se měly změnit v ráj. Alespoň podle slibů stran, hnutí i kandidujících jednotlivců v předvolební kampani. Jeden by řekl, že občané vyslyší volání, protože každý si přeje lépe fungující obce. Jen blázen by chtěl opak. Jenže v právě skončeném komunálním a senátním hlasování je jedním z vítězů apatie. Většina voličů zůstala doma. Proč?
Přestože pořád vznikají nové a nové hnutí i strany, které tvrdí, že už „bude líp“, trendem je spíše nevolit. Většina lidí nevěří nereálným slibům a bláznivým nápadům, které nemají žádný základ v nějaké ideologii a vizích. Za normální se už dokonce považuje i to, že někdo nemá žádný program (či to považuje za nepotřebné zboží), jak to předvádí hnutí ANO. Nebo že do Česka přiletěli ufoni, kteří se maskují podobou Tomia Okamury. Tvrzením, že podobná seskupení zlepší život v České republice, může věřit jenom naivka.
Zejména mladé generace proto nemají potřebu jít hlasovat, tuší, že žádný Mesiáš nepřijde. Možná by ještě slyšeli na elektronickou podobu hlasování, jenže to ignorují zákonodárci.
Důvodem klesající volební účasti jsou samozřejmě i zavedené strany, kdysi velké, dnes jsou z nich větší i menší. ČSSD a ODS se léta utápěly ve skandálech, KSČM zůstává masově nepřijatelná. A ty nové nabízejí většinou (výjimky se najdou) jen boření všeho, co ještě zbořeno nebylo. Důvod jít volit, podle tradic, zvyků a svého ideového přesvědčení, tak u mnoha občanů zmizel.
V jednom jediném má ale Andrej Babiš pravdu. Líp bude. Ale pouze když se o to zaslouží každý sám. Ne přednostně stát (vládní koalice začala rozdávat v poslední době tempem, které nemá obdoby), ne nějaká strana či hnutí, ale především každý jednotlivec. Prostě, když si to zařídíme sami. Ne každý má tuto možnost, ale většina lidí ano. Proto voliči slibům před volbami neuvěřili a většina jich nepřišla. A pokud jde o volební účast, bude podle všeho ještě hůř.
