Spory, které probíhaly ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně o tom, zda byl poslanec komunistickým fízlem, jsou irelevantní, protože je jasné, že současný zákonodárce KSČM o minulosti vytrvale lže. To, co říkal v Československé televizi po potlačení prodemokratických demonstrací v roce 1989, nebyla pravda. Navíc všechna jeho tehdejší slova nesou jasný rukopis StB.
Už jsem o tom psal v říjnu loňského roku, takže si zopakujme fakta: Ondráček v Československé televizi v době takzvaného Palachova týdne v lednu 1989 tvrdil, že demonstranti, kteří požadovali po komunistickém režimu svobodné volby, byli ozbrojeni. Jak později tento příslušník pohotovostního pluku policie sám přiznal, nic takového při zásahu na pražském Václavském náměstí sice neviděl, ale prý viděl ty zbraně na policejním prezidiu.
Při protestech v Praze v letech 1988 a 1989 byly stovky, někdy tisíce lidí. Kromě fízlů z StB, uniformovaných policistů a provokatérů tajné policie, nikdo žádné zbraně neviděl. Demonstranti neútočili, naopak vždy je napadly bezpečnostní složky, bránili se pouze v reakci na bití a šikanu. Není problém to Ondráčkovi dokázat, pokud tvrdí, jak dělal před revolucí jen svoji práci. Pokud on považuje za normální, že ozbrojená moc mlátila občany, kteří vyžadovali změnu té odporné moci, vypovídá to o myšlení tohoto komunistického poslance.
Poslanec Ondráček by ale například mohl konečně vysvětlit, jak a za jakých podmínek byl natočený jeho „slavný“ rozhovor o demonstracích, který Československá televize odvysílala. A kde přišel k tehdejším lživým informacím, které nesou jasný rukopis Stb a které on říkal na kameru. Pak bychom měli jasno, co to znamená komunistický fízl.
