Zdroj: ČTK

VILIAM BUCHERT: Spojenci bombardují velbloudy a pick-upy. Tím šílené islamisty neporazí

Tak konečně! Dalo by se říci při čtení a poslechu posledních informací, že Američané, Francouzi a další bombardují cíle džihádistů z takzvaného Islámského státu. Jistě, je to dobře, avšak několik obrovských ale je nutné vyslovit.

Proč je bombardováno právě teď město Rakka v Sýrii (některá média nesmyslně udávají toto sídlo jako hlavní město Islámského státu, jenž však neexistuje, je to jen název radikální muslimské skupiny)? Vždyť džihádisté ho obsadili již v březnu 2013 a islámské právo šarí’a se všemi jeho nejtvrdšími projevy je zde zavedeno od června minulého roku. Není snad jedno, jak se extremista nazývá? Je snad rozdíl mezi zločinci z Fronty an-Nusrá (což je odnož teroristické al-Ká’idy), kteří vládli nad Rakkou před fanatiky z Islámského státu? Obě tyto skupiny masakrují civilisty, popravují zajatce, znásilňují ženy, vyhánějí lidi z jejich domovů. Proč se bombarduje až teď? Na co Barack Obama a další spojenci čekali? Je snad nějaký rozdíl mezi zavražděným Syřanem před rokem a dnes?

Otázka, že se tak děje až poté, co byly sťaty hlavy Američanům a Britovi, je, bohužel, na místě.

Pro veřejnost a média je také propagandisticky skvělé říci, že pozice šílenců z Islámského státu zasáhly střely s plochou dráhou letu Tomahawk (jedna stojí více než milión dolarů). Ale co dál? V případě Sýrie a Iráku se vede asymetrická válka – to znamená, že jednotlivci či skupiny bojují proti státům a armádám. V překladu: Vyhrát se to nedá, pokud tedy není Západ se svými místními arabskými spojenci rozhodnut, že zabije všechny radikály a jejich podporovatele. K ničemu takového nikdo rozhodnut není. Viděli jsme to v například v Afghánistánu. Pokud to trochu přeženeme, tak spojenci vlastně bombardují velbloudy a auta, na něž si fanatici instalovali kulomety.

V případě muslimských radikálů bojujeme jednak s ideologií nenávisti a zla, ale (to západní ani čeští politici nechtějí slyšet a ani to nechtějí přiznat) především s radikálním islámem jako takovým. S jeho extremistickou odnoží, která zaplavila v posledních 20 letech rozsáhlé části Asie i Afriky a přesunula se i do Evropy. Co s tím? Nic, pokud si nepřiznáme, že problém je širší a obecnější. Že není pouze ve stovkách fundamentalistických skupin, ale v podstatě náboženství, jež šíří nenávist a učí lidi nespolupracovat s ostatními. Že je založen na víře stovek miliónů muslimů, že západní civilizace, Amerika, naše zvyky a tradice či Židé jsou satanem a špatností světa.

Takže bombardování džihádistů z Islámského státu je správný postup, ale k řešení nepovede. To by musel být řez daleko hlubší a trvalejší. Jenže k tomu se zjevně Západ nechystá.