Izraelský spisovatel: Izrael nemá Hamas označovat za teroristy, ale za nepřítele | Reflex.cz
reklama
nahoru

Izraelský spisovatel: Izrael nemá Hamas označovat za teroristy, ale za nepřítele

Jan Jandourek21. srpna 2014 • 18:00
Izraelský spisovatel: Izrael nemá Hamas označovat za teroristy, ale za nepřítele
Avraham B. Jehošua
• foto: 
Profimedia

Izraelský spisovatel Avraham B. Jehošua upozorňuje na to, že protivníci Izraele byli po desítky let označováni za nepřátele, což se v poslední době měnilo a jsou to „teroristé“. To ale zastírá, proti komu se vede boj.

reklama

„Když byl Izrael v roce 1948 oficiálně založen, Jordánci bombardovali Jeruzalém a izolovali ho a zabili stovky jeho obyvatel. Nikdo nicméně během této kruté a obtížné války nenazýval Jordánce ‚teroristé‘. Byli to prostě nepřátelé. A uprostřed tohoto nechutného krveprolití probíhaly rozhovory mezi oficiálními izraelskými a jordánskými delegacemi. Tyto rozhovory o zastavení palby vedly k dohodě o křehkém příměří v roce 1949.“ To píše v své úvaze v americkém časpise The New Republic spisovatel Avraham B. Jehošua, podle kterého to tak pokračovalo po celá desetiletí.

Syřané, až do šestidenní války v roce 1967, bombardovali osady v severní Galileji, zabíjeli nebo zranili mnoho jeho obyvatel, ale nikdo je nenazýval „teroristé. Byl to prostě „nepřítel“. A čas od času se obě strany se setkaly tváří v tvář a diskutovaly o příměří nebo zastavení palby.

Do šestidenní války teroristé často překračovali egyptské hranice a napadali izraelské osady u hranice, ale nikdo nenazýval Egypt teroristickým státem, ale spíše nepřítelem.

I když tyto země ohlásily svůj úmysl Izrael zničit, premiér Levi Eškol zahajoval každé zasedání Knessetu výzvou k Egyptu a Sýrii s žádostí o zmírnění nepřátelství a uzavření mírové dohody. Proč ale poté, co se Izrael stáhl z Gazy a opustil své osady a předal autoritu řízení Hamasu, označuje i nadále Gazu jako teroristický stát, spíše než jako nepřítele? „Je snad výraz ‚vláda teroru’silnější než ‚nepřítel‘? Slovo ‚teror‘ jakoby naznačovalo, že kdesi hluboko považujeme pásmo Gazy za součást Izraele. V takovém případě by jeho obyvatelé nebyli považováni za ‚nepřítele‘ ale za Araby žijící na izraelském území, na kterém operují bandy teroristů. Jsme zodpovědní za blaho Gazanů způsobem, kterým jsme nebyli odpovědní za blaho Syřanů a Egypťanů? Snad proto jim dál dodáváme elektřinu a potraviny a benzín, ale nevyjednáváme s vůdci Gazy způsobem, jakým jsme vyjednávali se syřany a Egypťany?“

Hamas nelegitimita prý frustruje

Jehošua pak dále rozvíjí své úvahy. Jde o to, zda celá složitá situace nemá ještě další příčiny. Neoslabují vyjednávání o příměří postavení Mahmúda Abbáse? Jenže zabíjení v Gaze palestinského prezidenta oslabuje ještě víc. Stejně se ale podle spisovatele nabízí otázka, proč v době, kdy Palestinci byli jednotní, se nevyužila příležitost mluvit s Hamasem, který byl v této koalici partnerem. To by znamenalo uznat legitimitu jeho politického řízení v Gaze.

„Podle mého názoru,“ říká Avraham B. Jehošua, „pochází frustrace Hamasu z toho, že z pohledu Izraele a zbytku světa nemá žádnou legitimitu. Právě tahle frustrace vede k takovému destruktivnímu zoufalství. To je důvod, proč potřebujeme zajistit jim status legitimního nepřítele – předtím, než budeme mluvit o dohodě, nebo o přímé válce. Právě tak jsme předtím fungovali s arabskými národy. Dokud budeme Hamas označovat za teroristickou organizaci, nemůžeme dosáhnout uspokojivého příměří na jihu a nebudeme schopni vyjednávat s vedením Gazy o třech hlavních otázkách:

- Mezinárodní dohled nad odstraněním střel a zákaz jejich importu po zemi, na moři a vzduchem.

- Otevření hranice do Izraele, aby Gazané mohli přicházet do Izraele za prací.

- Zabezpečený přechod mezi Gazou a Západním břehem.“

Názory Izraelského spisovatele narazí jistě na mnoho námitek. Především, aby si představitelé Hamasu vůbec sedli za jeden stůl s Izraelci, aby hovořili o takových dohodách. Pokud ano, bylo by třeba navrhnout setkání s v rámci sjednocené palestinské vlády. Pokud by to Hamas odmítnul, tak by se z této války stala legitimní válka v pravém smyslu slova podle pravidel, jaká pro války platí.

Podle Jehošuy jsou Palestinci v Gaze stálými sousedy Izraelců a naopak a krvavá zkáza se nezastaví, dokud se bude mluvit o „teroru“. Je třeba buď požadovat jednání, nebo vést válku proti legitimnímu „nepříteli“. Názor izraelského spisovatele samozřejmě vyvolává polemiku týkající se povahy Hamasu.

Spiknutí Hamasu odhaleno

Jak bylo zveřejněno 18. srpna, velká formace Hamasu na Západním břehu a v Jeruzalémě Plánovala destabilizovat celou oblast sérií teroristických útoků v Izraeli a svrhnout hnutí Fatah, které vede palestinskou autonomii. Podle listu The Jerusalem Post na to přišla izraelská bezpečnostní služba Šin Bet. Spiknutí bylo řízené zahraničními centry Hamasu v Turecku a jeho součástí měly být masové útoky na izraelské cíle. Nestability na palestinských územích mělo být využito k provedení vojenského převratu a svrhnutí vlády autonomie a prezidenta Abbáse. Infrastruktura Hamasu spoléhala na podporu buněk ze sousedního Jordánska a kurýrů, kteří dodali finance ve výši přinejmenším dva miliony šekelů.

Peníze měly být použity k opatření zbraní a domů sloužících jako útočiště. Ve vězení je nyní ohledně této záležitosti 96 členů Hamasu a bezpečnostní složky plánují obžalovat asi sedmdesát lidí. Vyšetřování začalo už v květnu a bude pokračovat. Šin Bet zadržela asi 600 tisíc dolarů, třicet palných zbraní, sedm odpalovačů raket a velké množství munice. Spiknutí bylo podle bezpečnostních složek odhaleno v raném stádiu. Debaty o tom, jestli je Hamas teroristická organizace, nebo legitimní nepřítel, budou jistě pokračovat. V každém případě se zdá, že je to soused, kterému se nedá moc věřit.



Klíčová slova: Jan JandourekizraelHamás



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama