Janek Kroupa

Janek Kroupa Zdroj: Dalibor Glück / Mafra / Profimedia.cz

JIŘÍ X. DOLEŽAL: Odposlechy novinářů? No samozřejmě!

Přestože důrazně protestuji proti odposlechům dvou kolegů novinářů, na druhou stranu musím přiznat, že snad každý příčetný novinář už od roku 1990 počítá s tím, že odposloucháván je.

Policie v roce 2011 požádala soud - a dostala požehnání - o odposlech kolegů, Janka Kroupy z MF Dnes a Jakuba Svobody z Práva. Jako první o tom informovalo Právo. Případ odposlechů, které policie nařídila, aby odhalila jejich novinářské zdroje, je skandální ohrožení svobody tisku.

Svoboda tisku se totiž v úplnosti může rozvinout a chránit demokracii jen tehdy, když je insider zdroj informací o nějaké protizákonnosti chráněn, když se může spolehnout na to, že zůstane anonymní. Bez této ochrany se lidé, kteří se (nejčastěji v práci) dozvědí o nějaké špatnosti a oznámí to mediím, nikdy neodhodlají na špatnost upozornit. Ochranu zdroje proto u nás zajišťuje tiskový zákon, novinář (kromě případů jako vražda dítěte samozřejmě) nemusí sdělit soudu ani policii svůj zdroj informací. Což znamená, že zákonodárce vyjádřil zákonem vůli, aby zdroje novinářů byly chráněné.

Skandálnost odposlechu našich kolegů tedy nespočívá v tom, že jsou novináři. Kdyby je policie sledovala například při podezření, že jsou kanibalové, byly by odposlechy naprosto OK. Pokud však bylo důvodem odposlechů zjištění novinářských zdrojů, pokusily se orgány činné v trestním řízení obejít zákon, obejít vůli zákonodárce.

Jinak řečeno - žijeme v zemi, kde se policie soustavně pokouší ohýbat, překrucovat a lámat zákony, které stanovil zákonodárce. Přitom smyslem policie naopak je ty zákony chránit. Všichni, kdo odposlechy ke zjištění novinářských zdrojů vyžádali a schválili - policie, státní zastupitelství i soud - se pokusili obejít zákon.

Ve skutečnosti jim to ale samozřejmě bylo prd platné, což ukazuje nejen na totální neetičnost v cause fungujících úřadů, ale také jejich totální stupiditu. Každý novinář v této zemi - už dvacet let před Snowdenem - zcela samozřejmě předpokládá, že jeho telefon je odposloucháván, a nikdy po telefonu nic důležitého neřeší. Takže naše úřady nejen obcházejí zákony, ale také vykazují vysokou míru slaboduchosti.