Včera se v oblasti východoukrajinské obce Grabovo, ovládané protivládními povstalci, zřítil Boeing 777 s 295 lidmi na palubě. Je to v průběhu čtyř měsíců druhá obrovská tragédie Malajsijských aerolinií, dosud pokládaných za bezpečnou leteckou společnost.
Letos 8. března záhadně zmizel rovněž Boeing 777 na lince z Kuala Lumpuru do Pekingu s 239 lidmi na palubě. Příčina ani místo katastrofy nejsou dodnes známy, zato se vyrojilo tolik spekulací, že z toho vznikne hollywoodský trhák. Včerejší hrůznou tragédii, jež je sedmá největší v dějinách civilního letectví, podle všeho způsobila protiletadlová řízená střela, patrně protiletadlového raketového kompletu SA-11 Buk, jenž je ve výzbroji řady států, mj. i Ruska a Ukrajiny, takže ukvapené vynášení radikálních soudů není na místě, a to už proto, že všem eventuálním viníkům – Rusům, proruským separatistům a Ukrajincům – zjevně chybí motiv. Ruský prezident Vladimir Putin činí za neštěstí odpovědnou Ukrajinu, nad jejímž územím se odehrálo.
K podobným tragédiím docházelo i dříve
Včerejší zkáza malajsijského boeingu není bohužel první. Jedenadvacátého února 1973 sestřelili Izraelci nedaleko Suezského průplavu Boeing 727 Libyjských arabských aerolinií, který se v důsledku navigační chyby odchýlil od běžné letové dráhy. Zahynulo 108 lidí.
Prvního září 1983, v době vrcholící studené války, „přerušil“ major Osipovič ze sovětského stíhacího letounu Su-15 nad Sachalinem let Boeingu 747 jihokorejské společnosti Korean Air letícího na lince z New Yorku do Soulu, jenž se od své trasy odchýlil o 500 kilometrů. Nikdo z 269 osob na palubě toto „přerušení“ nepřežil. Sestřelení civilního letounu vyvolalo obrovské pobouření, ale rovněž řadu spekulací.
Třetího července 1988, v době, kdy se chýlila ke konci osmiletá irácko-íránská válka, sestřelila posádka amerického křižníku Vincennes nad Hormuzským průlivem íránský Airbus A300B2, jejž považovala za stíhačku. Nikdo z 290 cestujících a členů posádky pád nepřežil.
Čtvrtého října 2001 se u ruského Soči zřítil Tu-154 Sibiřských aerolinií se 78 lidmi na palubě. Většinu z nich představovali imigranti z Ruska do Izraele. Ukrajinci po týdnu přiznali, že letoun omylem sestřelili při cvičení protivzdušné obrany nad Krymem, jenž jim tehdy ještě patřil. Později, když je pozůstalí zažalovali, ministerstvo obrany vinu popíralo.
Ať už za včerejší tragédií stojí kdokoli (celou pravdu se možná nikdy nedozvíme), lidem to život nenavrátí. Je možné, že stejně jako v minulosti došlo k chybnému vyhodnocení situace, což během ostrých bojů nelze vyloučit, a malajsijský letoun si viník spletl s nepřátelským An-26. To jsou ovšem zase jen pouhé domněnky, jelikož o tom, co se vlastně děje na východě Ukrajiny, docházejí pouze kusé, a navíc protichůdné zprávy, jak už tomu v konfliktech tohoto charakteru bývá.
