Izrael

Izrael Zdroj: ČTK

JAN JANDOUREK: Palestinská mentalita živých štítů a světový alibismus

Osm civilistů všichni členové jedné rodiny, byli v úterý zabití při izraelském leteckém útoku ve svém domě v pásmu Gazy. Podle předběžného vyšetřování, které Izrael vede, se rodina vrátila předčasně domů poté, co byla varována bezpečnostními složkami, že by mohla být terčem.

Představitel izraelských vzdušných sil řekl, že smrt civilistů nebyla zamýšlená. Izraelské bezpečnostní síly oznámily, že dům patřil muži, který byl předákem hnutí Hamas a sloužil jako jeho hlavní stan. Podle předběžného šetření, poté co bezpečnostní síly rodinu informovaly po telefonu, že dům bude bombardován, všichni dům opustili. Poté byla vystřelena raketa bez výbušné hlavice na střechu budovy, aby bylo jasné, že varování je vážné. Zdá se, že rodinní příslušníci se začali vracet domů právě v okamžiku, kdy byla vystřelena druhá raketa. V tu chvíli už se nedalo nic dělat, protože střelu ve vzduchu nebylo možné odvrátit. O život přišlo osm lidí a dvacet pět bylo zraněno. Jak řekl jeden nejmenovaný příslušník izraelské armády, v útocích na domy představitelů Hamasu se bude pokračovat a to i přes to, že Palestinci používají někdy civilisty na střechách jako živé štíty.

Na Izrael se zase snese vlna kritiky, protože civilní oběti a především děti jsou citlivé téma a jejich smrt je tragédií, o čemž nikdo nepochybuje. Je ale potřeba vidět věci v kontextu. Je to hnutí Hamas, kdo střílí jako první a je to Hamas, kdo vzývá ke zničení Izraele a kdo pochválil vraždu tří izraelských studentů. Izrael vraždu palestinského mladíka vyšetřuje a už zatknul několik lidí, zatímco Palestinci pro vyšetření vražd oněch tří mladých mužů nehnuli prstem.

Že žijí Palestinci v Gaze v bídných podmínkách, o tom není pochyb. Je otázka, nakolik si za to mohou sami. Izraelci se z Gazy před lety stáhli a odpovědí bylo ostřelování raketami. Takzvaná pokroková veřejnost ale soucítí více s Palestinci, asi že má pocit, že oni jsou ti slabší. Když se ale podíváme na mapu oblasti a vidíme arabské moře, které obklopuje malý židovský stát, není úplně jasné, kdo je tady ten slabší. Pravda, Izraelci zatím ukázali, že dovedou lépe bojovat, ale je to únavné a žít nedobrovolně desítky let ve válečném ohrožení společnost vyčerpává.

Na celé věci je nápadná celá etika konfliktu. Ponecháme li stranou, že to jsou Palestinci, kdo vždycky konflikt začne, Izraelci se snaží své civilisty chránit. Tam, kde nechá palestinský rodič dítě na ulici házet kameny na izraelské vojáky, izraelský rodič dítě samozřejmě ukryje do bezpečí. To je právě rozdíl mentality života a mentality smrti. Že Izraelské bezpečnostní síly předem varují civilisty, že se bude bombardovat, je také bezprecedentní. Jistě, zbourat nějaké rodině dům není nic hezkého, upřímně řečeno, je to vždycky dost ošklivé. Zrovna ty děti za nic nemohou. Jenže co má nějaká armáda dělat, když domy obydlené civilisty jsou současně velícími středisky teroristů?

Nejjednodušší by bylo, kdyby palestinští teroristé přestali střílet rakety, unášet lidi a hloubit podzemní tunely pro pašování zbraní.