Českoslovenští piloti dostali svůj pomník. Bez českých trapností se to neobešlo | Reflex.cz
reklama
nahoru

Českoslovenští piloti dostali svůj pomník. Bez českých trapností se to neobešlo

Jan Jandourek18. června 2014 • 11:00
Českoslovenští piloti dostali svůj pomník. Bez českých trapností se to neobešlo
Pomník československým válečným letcům
• foto: 
ČTK
Na pražském Klárově byl odhalen pomník československým válečným letcům z druhé světové války. Sochu okřídleného lva darovala britská komunita žijící v Česku. Památník za účasti veteránů a stovek lidí odhalil Nicholas Soames, vnuk válečného britského premiéra Winstona Churchilla. Umístění pomníku neschválili pražští památkáři, nelíbí se jim lokalita.
reklama

Právě ve dnech, kdy český voják v Afghánistánu ukázal bojové hrdinství a mělo by být jasné, že Češi nejsou jen dobrý voják Švejk, byl v Praze odhalen pomník našim pilotům. Jenže se to neobešlo bez problémů, jako se v této zemi neobejde bez problémů nic, od stavby silnice po jmenování vlády.

Podle ČTK: „Umístění pomníku provázejí tvrdé spory s pražskými památkáři. Ti lokalitu na Klárově odmítají, vadí jim monumentálnost díla i to, že v parčíku již jedna socha umístěna je. Kritizují také postup Prahy 1 a britského velvyslanectví, o povolení prý požádaly příliš pozdě a bez dostatečné diskuse. Nabízeli jiné lokality v centru Prahy.“

Památkáři mají jistě své důvody, proč se jim něco někde nelíbí. Můžeme také pochopit jejich pocit bezmocnosti ohledně mnoha věcí. Laicky ale k věci můžeme říci, že by měla platit jistá zásada přiměřenosti. Ano, na Klárově už jeden pomník je. Vypadá divně. Kdo tam včera byl, zjistil, že u prvního pomníku je jeho hlavní předností, že na jeho podstavci se mohou děti klouzat, což také během odhalovacího aktu toho druhého pomníku, co stojí opodál, radostně činily. Pomník se lvem, jak si též všiml asi každý, kdo tam byl a popošel o několik metrů dál, je monumentální. Pokud stojí někdo před ním. Jak odejdete o padesát metrů dál, vlastně ho vůbec nevidíte.

Pořád problémy s pomníky

V Česku máme pořád nějaké problémy s pomníky. Ideální by bylo je umísťovat na pojízdné podstavce a přemísťovat podle potřeby, popřípadě odvézt do ciziny, když se zase změní režim, což se v této zemi děje pořád. Bylo by to jednodušší, než abychom neustále likvidovali Masaryky, nebo je schovávali pod senem ve stodole a čekali na dobu, že místo Leninů budou pro změnu opět Masarykové.

V 80. letech se v mém rodném městě usnesl Městský národní výbor (pro později narozené, dnes se tomu říká radnice) že je třeba v parku u sokolovny, které se samozřejmě za socialismu oficiálně neříkalo sokolovna, „upevnit hlavu Aloise Jiráska, aby s ní nešlo otáčet“. Nápad praktický, ale jistě předčasný. v této zemi je třeba spíše vymyslet, jak hlavy na pomnících vyměňovat, protože podstavce umíme a je ztráta času pořád všechno bourat.

Praha je plná hrůz, z kterých by měli památkáři omdlít, třeba se jim to často i děje, nechceme jim křivdit. Pokud by ale na Klárově stálo pět dalších pomníků, kvalitě života v tomto šíleném městě by to nijak neubralo. Naši vojáci, co bojovali za vlast, by mohli mít samozřejmě pomník třeba na Letné, jen je otázka, jestli by o to stáli.



Klíčová slova: reflexpilotiválkapomník



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama