TEREZA STONIŠOVÁ: Prokrastinace, nová metla lidstva? | Reflex.cz
reklama
nahoru

TEREZA STONIŠOVÁ: Prokrastinace, nová metla lidstva?

Tereza Stonišová14. června 2014 • 17:00
TEREZA STONIŠOVÁ: Prokrastinace, nová metla lidstva?
Prokrastinace
• foto: 
Marek Douša

Vy, kdo nejste workoholiky od přírody, tuto situaci jistě znáte. V diáři se vám hromadí úkoly, povinnosti doslova praskají ve švech. Víte, že máte spoustu neodkladných úkolů, jejichž nesplnění by mohlo mít fatální následky pro profesní, studijní i osobní život. A přesto si prokrastinaci spousta z nás neodpustí a úkoly značné důležitosti odkládáme na nejzazší možnou chvíli. Není to už vlastně nemoc?

reklama

„Dobrý den, mým největším problémem je neustálé odkládání všech věcí kolem mne v každodenním životě, což mi způsobuje psychické peklo, ale hlavně v zaměstnání, kde z toho mívám pocity zahlcenosti, vyčerpání a nejsem schopna vůbec žádné činnosti,“ píše anonymně žena na webu adiktologické poradny, jež funguje při adiktologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Žena dále dodává, že trpí také neurologickými potíži, a tak odborná odpověď na tento dotaz zdůrazňuje, že nemusí jít primárně o izolovaný problém prokrastinace.

„Nejde z toho vyskočit“

O něco starší dotaz, z počátku dubna, je už prokrastinaci o poznání blíže. Napsala jej Ivana, která se identifikuje jako studentka VŠ. „Dobrý den, je mi 24 a jsem studentka VŠ, v testu mi vyšlo (jak jsem předpokládala), že jsem těžký prokrastinátor (test míry prokrastinace je dostupný na webu, pozn. red.), měla jsem k tomu asi sklony odjakživa, ale vždy to mělo nějaké meze, povinnosti jsem plnila, pak přišlo přirozené uvolnění. Ale teď, možná trochu vlivem jistých zdrav. potíží se to rozjelo rychlostí pendolína a já z toho nějak nemohu vyskočit. Nejen, že odkládám přípravu na zk., ale také samotné zkoušky, je to frustrující. Ráda bych vše zkonzultovala s odborníkem, jaký postup byste mi doporučil?“ Zde se odborná odpověď Jaroslava Vacka soustřeďuje na to, aby dotyčná co nejdříve vyhledala odbornou pomoc. Podotýká, že aplikace na zkoušení prokrastinace, kterou tazatelka zmiňuje, ani kniha, jí od problému nepomůže. Tou knihou má pan Vacek s největší pravděpodobností na mysli Konec prokrastinace autora Petra Ludwiga. Je tedy nesporné, že od určité míry je tento nově pojmenovaný fenomén nemoc, která si vyžaduje lékařské či terapeutické řešení. Je nutné tyto stavy nepodceňovat, pokud vám již brání v běžném fungování. Na druhou stranu, k míře své prokrastinace si každý musí najít vlastní odstup, protože i zde je nutné rozlišit, co je pouhá lenost, a co už problém.

Prokrastinace, nebo lenost?

Kniha Petra Ludwiga, která má pomoci těm, kteří s chorobným odkládáním důležitých věcí bojují, píše o původu samotného názvu. Pro-crastinas podle Ludwiga znamená doslova „patřící zítřku“, název prokrastinace je pak doslova „chorobné odkládání úkolů a povinností“, jak Ludwig také píše. Popisuje také, že odkládání povinností je popsaný již od dob antického Řecka. Řecký básník Hésiodos, jehož v Konci prokrastinace autor cituje, se ve svém slavném díle Práce a dny zmiňuje o člověku zameškalém, člověku odkládavci a nedodělkovi. I Seneca tento jev pojmenoval, jinými slovy, není to nic nového. Zajímavý je ovšem fakt, který Ludwig zdůrazňuje – existuje totiž rozdíl mezi leností, kdy jsou lidé víceméně se svým stavem spokojení, „nic se jim nechce“, ale nehodlají na tom nic měnit. „Prokrastinaci nelze zaměňovat ani za odpočinek. Při odpočívání získáváme novou energii. Při prokrastinaci ji naopak ztrácíme. Čím méně energie máme, tím větší je šance, že naše úkoly opět odložíme a znovu nic neuděláme,“ píše Ludwig.

Promeškat život

To je samozřejmě pouhý zlomek toho, co se z knihy dovíte. Pozoruhodná je například myšlenka, která zhruba říká, že bychom si možná rozvrhovali lépe, jak nakládat se svým časem, pokud bychom si uvědomili, že náš čas je na tomto světě konečný, omezený, a že jednou pro nás všechny přijde smrt. Na tomto místě se však nabízí s autorem, jehož myšlenky směřující v boj s prokrastinací jsou chvályhodné, polemika. Často totiž samotná myšlenka na konečnost vlastního života dokáže paralyzovat, a jen některé jedince naopak osvobodí, a jaksi povznese. Nemohu si nevzpomenout na slavný výrok Epikurův, který říkal, že je-li tu smrt, nejsme tu my, není-li tu, jsme tu my. Přestože jsme daleci vysvětlovat či vykládat filosofické výroky, základní význam tohoto výroku můžeme tušit – samotná myšlenka na smrt nás k smrti může přitáhnout až do té míry, že tu bude ona více, než my, zatím ještě živé bytosti. V tomto ohledu si každý z nás musí nalézt cestu, jak svůj život plně prožít, a bojovat s odkládáním úkolů a tedy i ztrátou významné a ničím nenahraditelné energie. Možná, že vám pomůže kniha, možná terapeut. Je však na místě si přiznat, že prokrastinace nemusí být jen výmluva nebo vtip, kterým odůvodňujeme svou lenost nebo nechutenství k povinnostem.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama