Pravděpodobně už nikdy nezjistíme, zda výběr Jana Kellera na post lídra kandidátky sociálních demokratů připravilo ČSSD o vítězství ve volbách do Evropského parlamentu. Experimentování profesora Kellera určitě odradilo od ČSSD mnoho středových voličů a poměrně paradoxně ji nepřihrálo ani moc skalních levičáků.
Ať už to bylo a bude se sociologem Kellerem jakékoli, volební výsledek 14,17 procenta je slabší a předsedu a premiéra Bohuslava Sobotku neposílí. Ani hned nezabije. Není to zásadní prohra, jenže ČSSD postupně oslabuje. Spíše je to ukázka toho, že jisté pro nejsilnější levicovou stranu není nic. Za rohem číhá Babiš, před rohem na premiéra jeho odpůrci ve vlastní straně.
Problémem sociální demokracie je, že nenastoluje žádné evropské téma, které by mohlo zaujmout a překvapit. Jen pořád opakuje to samé, přičiněním Kellera dokonce i to, co omílají někdy komunisté. Je to špatná strategie a do budoucnosti i nesprávná taktika. Kde ale nic není, ani čert nebere.
Shrnuto: ČSSD se podařilo se šrámy volby do Evropského parlamentu přežít. Ale co nabídne v podzimních volbách? Další rozcuchané lídry, kteří chtějí hrát v Evropě 1. ligu, ale myslí jako divizní náhradníci? Sobotku proto čeká ještě těžká doba. A přijde hodně brzy.
