Český velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek se 25. dubna sešel s manželi Čerkasovými a T. Dombrovským. Řeč byla o rozvíjení česko-ruských kontaktů mezi mladými lidmi. Deset dní předtím proběhla v prostorách naší ambasády „Prezentace ekonomického a investičního potenciálu Tjumenské oblasti“.
Dne 7. května položil velvyslanec věnec k věčnému ohni v Parku vítězství. K válce na východě Ukrajiny či předchozí anexi Krymu neříká Remek veřejně vůbec nic, přestože v tom Rusko hraje rozhodující roli.
Remek na začátku dubna pouze přijal soukromě ve své rezidenci, ne na velvyslanectví, známého historika Andreje Zubova, který je kritikem Putina. Proč ale náš velvyslanec k tragické situaci na Ukrajině a nestoudnému chování Ruska mlčí? Podle informací Reflexu.cz dostal z ministerstva zahraničních věcí „doporučení“, aby se k válce na jihovýchodě Ukrajiny a na Krymu vůbec nevyjadřoval.
Taková zbabělá politika je ale ostudou české diplomacie.
Je to snaha za každou cenu „přežít“ Ukrajinu a současně si udržet pozice v Rusku. Samozřejmě že se dá pochopit, že nikdo nechce zcela přerušit obchodní vztahy s Ruskem, ať už Putin udělá cokoli. Jenže to může nakonec dostat Českou republiku do situace, kdy bude muset v případě eskalace konfliktu reagovat ještě ostřeji, než by vůbec chtěla. Postupné upozorňování Ruska na jeho chyby by proto bylo z taktického hlediska výhodnější.
Černínský palác, sídlo české diplomacie, se ale rozhodlo pro dvojakou politiku v souvislosti s Ukrajinou. V Bruselu a před naší veřejností Rusko kritizujeme, v Moskvě držíme „pusu a krok“. Vladimír Remek v tom hraje roli bílého koně.
Bohužel se to dalo očekávat již v době, kdy si ho prezident Miloš Zeman do funkce velvyslance vybral. Teď se nám to jako bumerang vrací.
