Prezident Vladimir Putin je velmistrem propagandy. Předvedl to dnes v nekonečném přímém televizním, rozhlasovém a online přenosu (přenášela i ČT). Působil jako pravý ruský silák, který všechno dokáže, ale současně i jako mužik z venkova, který rozumu příliš nepobral.
Zatímco u nás se jeden ministr (v současnosti financí) soudí na Slovensku, zda byl či nebyl vědomým agentem tajné komunistické policie, Putin se tím nadále chlubí. Říkal, že v KGB ho naučili, co je to „oddanost lidu a státu“. Podle toho prý dodnes jedná. Vůdce dořekl a sálem, odkud se vysílalo, se ozval potlesk. Ruský svět je prostě úplně jinde.
Na debatu se akreditovalo 180 novinářů a sešlo se k ní 2,5 milionů dotazů (Obamo, Zemane, Hollande, styďte se, tolik otázek nikdy nedostanete…). Naprostá většina dotazů obsahovala pochvalu a poděkování pro Vladimira, Vladimiroviče, protože to dělá „skutečně dobře“. Moderátorka jednou ale naznačila, že přijde i něco kritického. Slovo kvůli tomu dostal novinář z deníku Kommersant, který měl předtím napsat mnoho kritických článků o ruské vládě. Jeho dotaz zněl takto: „Dal jsem dva své syny na vojenskou školu, aby byli vychováni k mužnosti a lásce k vlasti. Nemělo by být podobných škol v Rusku více? Nechcete kvůli tomu změnit zákony?“ Skutečně zdrcující kritika…
Všechno vím, všechno vyřeším
Diskuse se ale většinou točila kolem Ukrajiny a Krymu. Ruský pohled na situaci je o tisíc procent jiný, než západní. Silná slova proto padala v otázkách i odpovědích jako na běžícím pásu. V případě Ukrajiny se hovořilo o „genocidě“, „zločinech“, „neschopnosti“, „vládě oligarchů“ a sám Putin řekl, že to se museli v Kyjevě „zbláznit“, když posílají na východ země proti civilistům tanky a děla. Že se jedná o ozbrojené civilisty, kteří okupují tamní policejní stanice a radnice, nehovořil.
Ruský prezident se podle všeho v tomto smyslu jednou přeřekl. Na dotaz, zda muži v zelených uniformách bez označení, kteří postupně obsazovali Krym, nebyli náhodou ruští vojáci, tvrdil, že ne, ale pak dodal, že jeho vojáci tam při referendu byli, že ho pomohli organizovat a že chránili obyvatele poloostrova. Jenže v době před a při referendu byl Krym oficiálně ukrajinský, ruští vojáci tam (kromě Sevastopolu, kde mají podle dohod základny) neměli co pohledávat. Ty samé výmysly teď tvrdí Putin o východě Ukrajiny. Za nepokoji z posledních dní „prý mohou být místní občané“. Prý? Kde vzali samopaly, kulomety i obrněná vozidla?
Stát jsem já
Fantastické věci pak podle Vladimira Putina čekají obyvatele Krymu. Pokud by to věděl Jára Cimrman, určitě by se tam ihned přestěhoval. Podívejme se, co všechno stihl v přímém přenosu ruský prezident slíbit lidem na Krymu:
Zavede jiné bankovnictví (to dosavadní v podstatě kvůli Ukrajincům zkrachovalo), posílí zemědělství, zlepší lázeňství, přestaví zotavovny (neodpovídají ruským hygienickým normám), postaví nové mosty, tunely a silnice, už zvedl a dál zvedne důchody a platy, zvelebí turistiku, zajistí nové investice, budou lepší školy, podívá se na životní prostředí, zabezpečí nepřerušované dodávky vody, vytvoří zvláštní průmyslovou zónu, založí rozvojovou agenturu či bude stavět a opravovat více lodí. To ještě není všechno. Co dokáže jeden ruský malý muž, je obdivuhodné.
Mají to od někoho jiného
V souvislosti s Ukrajinou Putin také hovořil o tom, že v minulosti některé její části patřily Polsku, Maďarsku či Československu. Že je tedy přirozené, že obyvatelé těchto míst tíhnou k Západu. Upozornil je ale, že kdysi (v našem případě se to týkalo Zakarpatské Ukrajiny, která byla součást předválečného Československa) byli občané těchto zemí „druhořadí“ a že to je čeká i v EU.
Milý Vladimire, Vladimiroviči, od vůdce země, kde se od nepaměti s většinou občanů zachází jako s naprosto druhořadými, to zní výjimečně proradně. Třeba vám to vysvětlí Miloš Zeman, až se opět sejdete. I když to bude asi diskuse o něčem zcela jiném.
