Pro padesátníka je skoro nepředstavitelné, že tento týden s největší pravděpodobností v Evropě vypukne válka. Od roku 1989 jsme s podobnou možností úplně přestali počítat. A najednou je konflikt zde, skoro u nás.
Ona to válka vlastně nebude, pokud se nějaká skupina ukrajinské armády postaví ruským vojákům se zbraní v ruce, nebudou dlouho bojovat. Naopak budou okamžitě povražděni nemilosrdnou početní a technologickou převahou ruské armády. Z ruského úhlu pohledu půjde ne o válečný konflikt, ale o banalitu. Pár výstřelů. Pro Ukrajinu ale budou ty výstřely samozřejmě smrtelné, a bohužel nejen pro tuto zemi, ale pro celou Evropu.
Tento týden totiž v Evropě končí epocha míru. Civilizace, diplomacie a nenásilí v konfliktu s ruským militantním nacionalismem prohrály na celé čáře a Putin vrací válku do našich životů jako plně představitelnou a blízkou variantu vývoje. Ukrajina se bude muset smířit s obrovskými územními ztrátami, jako samostatný stát zůstane v podstatě jen západní okraj země.
Západní Evropa, NATO, EU a Amerika se budou muset smířit s tím, že když se jedna velmoc rozjede a začne anektovat okolní země, tak jí v tom EU ani aliance nedokážou ani v nejmenším zabránit. Pobaltské země a Finsko se budou muset smířit s tím, že příští jsou na řadě ony. A my, Poláci, Maďaři, Slováci a většina Balkánu se bude muset začít připravovat na variantu, že přespříští budou na řadě právě oni. Putin se nespokojí s rozšířením Ruska o cizí území osídlená Rusy. Putin bude chtít rozšířit dosah ruského vlivu tam, kde byl za Sovětského svazu.
Západní civilizace má tváří v tvář válce, která tento týden na Ukrajině vypukne, jen dvě možnosti. Buď se konečně vzchopit, semknout a vytvořit Putinovi dostatečnou vojenskou akceschopnou protiváhu, proti které si Rusko nedovolí zaútočit. Anebo čekat, až Putin stejně jako kdysi Hitler sežere celou Evropu.
