Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nás Čechy poučila, že máme moc dlouhou mateřskou a rodičovskou dovolenou. Měla by se prý zkrátit v součtu na jeden rok a uspořené peníze využít na funkční systém předškolní péče. Celé je to ale spíš nesmysl.
Rodiče, kterých je v Česku doma s dětmi skoro 300 tisíc (a z 98 procent jsou to ženy), řeší problém, co s dětmi. Dát je do školky? Někdy je to jen teoretická otázka, protože místa ve školkách nejsou. Podle OECD je cílem opatření, zkrácení mateřské, aby rodiče (matky) neztráceli (y) kvalifikaci, a lépe hledali (y) zaměstnání a mohli (y) budovat profesní kariéru. Těch závorek si nevšímejte, to je jen grafické upozornění, že jde především o něco, co se týká žen.
„Současný systém péče o malé děti v Česku má negativní vliv na kariéru žen a výši jejich platu. Ovlivňuje to i pozdější nerovnost v důchodech. Trh naopak přichází o vzdělané mladé ženy, jež současný systém z trhu práce prakticky zcela vyřazuje,“ řekl týdeníku Ekonom Jens-Christian Hoj, ekonom OECD, který se na zpracování aktuálního „Hospodářského přehledu“ pro ČR podílel.
Co s tím?
Problémy jsou především dva. První se týká podstaty věci. Je užitečné, aby děti byly co nejdéle v domácím prostředí? Zdravý rozum nám říká, že to je rodinu od rodiny jiné. Někde matka investovala do své kariéry roky studia a nemá důvod ze sebe udělat domácí puťku, co jen utírá zadky a pak zjistí, že dítě už si zadek utře samo, ale jí kariérně ujel vlak. Takže může dál vězet doma, přijmout podřadné zaměstnání (pokud se nedozví, že je „překvalifikovaná“) nebo se nechat živit manželem, což jí pocit velké sebedůvěry nedodá. Jinde žena žádné ambice nemá a cítí se doma jako ryba ve vodě. Děti jsou její práce a poslání. Tak si to představují někteří konzervativci podle starého vzoru, že ženu mají zajímat jen „děti, kuchyň a kostel“ (Kinder, Küche, Kirche = KKK, jak se říkalo za Rakouska). Někomu to tak funguje, většinový recept to ale asi není.
Zatím není o čem diskutovat. Obce a městské části nebyly schopné ani po letech reagovat na větší počet narozených dětí a řada rodičů řeší fakt, že na jejich děti ve školkách nezbylo místo. Do školek se letos nedostalo asi 55 tisíc tříletých a starších dětí. Než se problém vyřeší, přesunou se tyto děti na základní školy.
Cekem je to všechno nesmysl. Tyto otázky, kam s dětmi, jsme měli řešit tak před deseti lety, teď už je to dost jedno. Říkat nám teď, co s nimi máme dělat, jsou dost hraběcí rady. Časem budeme řešit, jak to udělat, abychom vůbec nějaké děti měli.
Zatím pomůže zdravý rozum. Ať je to jako dosud, děti ať jsou doma, pokud je to rozvíjí a rodiče nestresuje, nejpozději rok před školou ať si zvyknou na jiný režim a kolektiv vrstevníků. Obce ať aspoň na poslední chvíli udělají něco pro to, aby se nějaké děti do školky dostaly. OECD ať neutrácí peníze za rady, které k ničemu nejsou.
