Přípravu studie o kanálu Dunaj-Odra-Labe, oblíbeném to projektu prezidenta Miloše Zemana, ministerstvo dopravy zřejmě zastaví. Pro Hospodářské noviny to řekl ministr Antonín Prachař (ANO). Studie, kterou zadalo ředitelství vodních cest na přání „Zemanova“ ministra Zdeňka Žáka přitom měla za 30 milionů korun odpovědět na otázku, zda a jaký má obří projekt smysl.
Proti stavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe se před dvěma týdny vyslovila i komise Akademie věd, která měla za úkol tento projekt vyhodnotit. Podle její zprávy neexistují dnes pro vybudování kanálu ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. Výstavba kanálu by byla podle odborníků z AV jedním z největších zásahů člověka do fungování zbytků relativně přirozených ekosystémů ČR a střední Evropy. Rozsáhlé zemní práce by způsobily ztrátu podzemních vod a zhoršení absorpčních schopností půdy v okolí stavby.
Vědci poukázali také na extrémní investiční náročnost, podle odhadů by si stavba vyžádala stovky miliard korun. Kvůli nedostatku vody by prý ani nebylo realistické očekávat, že by se kanál mohl využívat pro pravidelnou nákladní kontejnerovou dopravu. Navíc, pokud by fungoval, zhoršoval by zřejmě hospodářské výsledky v současnosti kapacitně značně nevytížené souběžné železniční dopravy.
Velkým zastáncem kanálu Dunaj-Odra-Labe je naopak prezident Miloš Zeman. Podle něj by pomohl nastartovat české hospodářství. Prezident, již dříve vyhlásil, že by českou stranu stavba přišla za 15 let na 45 miliard korun. Zbývající – několikanásobně vyšší – částku by měla podle jeho představ doplatit EU. A nešlo by o malé peníze. Podle ministerstva dopravy celkově stavba vyjde na minimálně 250 miliard korun. Problém je, že kanál Dunaj- Odra-Labe z mapy plánovaných hlavních evropských cest zmizel a Unie by tak na jeho stavbu zřejmě nebyla ochotná platit. Důvodem zřejmě je, že kanál by měl vést poměrně hornatým terénem a přitom v místech, kde netečou dostatečně vodnaté řeky.
Vůle vykutat v naší zemi plavební kanál, který by spojil Dunaj, Odru a Labe je už staršího data. Propojení tří toků by mělo měřit 370 kilometrů a proplouvat by jím mohly (docela) velké lodě. Dohnali bychom tak jiné evropské země, které podobná díla budovaly hlavně v 19. století. V té době se to jaksi patřilo a i naši předkové skutečně o stavbě podobného průplavu uvažovali. Pak však usoudili, že se to nevyplatí a vsadili na železnici.
Vodní díla tohoto typu raději přenechali státům ležícím na velkých řekách.
Vodní trasa za stovky miliard korun však z myslí politiků a stavbařů nikdy úplně nezmizela. Nějaké přípravné práce proběhly naposledy za protektorátu, s koncem války však došly peníze. Šlo by o technické veledílo. Plánovaná šířka vodní cesty je 40 metrů. Plout by po ní mohly lodi s ponorem do 2,8 metru a šířkou do 11,4 metru. Motorové lodi by mohly mít délku 135 metrů, tlačné soupravy dokonce 185 metrů. Pluly by místy, kde je dnes vrchovina nebo pahorkatina, vodní toky jsou deset až dvacet metrů široké a jejich hloubka se počítá v decimetrech.
Problém by nebylo jen překonat vysočinu a zvednou lodě o sto metrů nadmořské výšky nahoru. V kanále bude třeba také mít dostatek vody. Zejména oblast jižní a střední Moravy by byla odkázána na mocná čerpadla, která by přečerpávala vodu z Dunaje přes soustavu zdymadel. V Čechách je zase problém s nedostatkem vody v Labi. Stavbaři by tedy museli zdolávat různá protivenství. A co přednosti stavby? Kromě lodní dopravy přes Česko snad i jakási ochrana proti povodním, především na řece Moravě. Zdá se však, že ministerstvo dopravy tento projekt opět uložilo na nějakou dobu „k ledu“.
