Je to zvláštní, ale vždy, když někdo začne tvrdit, že spolupráce s komunistickou stranou je přijatelná (část ČSSD a Miloš Zeman s touto myšlenkou koketují často), tak se ukáže, že čeští levičáci jsou extrémní stranou s odpudivými názory, které ohrožují demokracii.
Zářným příkladem toho je poslankyně KSČM Marta Semelová, energická stalinistka s názory, za které by se nemusel stydět ani nechvalně známý Hitlerův nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Předvedla to naposledy několikrát v České televizi.
„Dost pochybuji o tom, že to přiznání Milady Horákové bylo vynucené,“ tak Semelová komentovala justiční vraždu odpůrkyně komunistického režimu z léta 1950. Odpornější a větší lež si už vymyslet skutečně nejde. Komunistický puč z roku 1948 pak označuje poslankyně KSČM jako „cestu k naději lidstva“. Neví například o tom, že za dob, kdy zde vládla její zločinecká KSČ, tak nemohly tisíce lidí studovat (mimochodem, něco podobného před časem tvrdil v rozhovoru pro deník Právo i Andrej Babiš). Okupaci Československa z roku 1968 by „rozhodně nenazvala okupací, ale internacionální pomocí“. Nemá smysl pokračovat ve výčtu těch bludů.
Absurdní a znepokojivé na figurce jménem Semelová jsou dvě věci, které přímo ohrožují demokracii a svobodu. Jedná se o učitelku, která dlouho po listopadové revoluci učila děti. Představa, že někdo s tak odpornými názory nutí dětem svůj zvrácený pohled na minulost, je strašidelná. Ještě horší je, že KSČM nasadí podobnou kreaturu na svoji kandidátku do Poslanecké sněmovny.
Pseudoposlankyni Semelové na závěr připomeňme slova českého válečného hrdiny, letce Františka Fajtla: „Komunisté? Co slovo, to lež. Co čin, to zločin.“ Jak ale známe Semelovou, ta by jistě řekla, že to není jasné, za koho Fajtl vůbec bojoval…
