Zelené rekviem. Odpočívej v pokoji, Ondřeji Liško. Třeba i v tom bruselském | Reflex.cz
reklama
nahoru

Zelené rekviem. Odpočívej v pokoji, Ondřeji Liško. Třeba i v tom bruselském

Jan Jandourek27. ledna 2014 • 14:30
Zelené rekviem. Odpočívej v pokoji, Ondřeji Liško. Třeba i v tom bruselském
Ondřej Liška
• foto: 
Tomáš Krist / Mafra / Isifa

Bez velkého zájmu veřejnosti proběhl sjezd někdejší vládní strany. Strana zelených volila předsedu. Trochu to působí jako zpráva o sjezdu KSSS, protože po čtvrté byl předsedou zvolen Ondřej Liška. Liška je záhadná postava, těžko říci, jaké má vlastně názory.

reklama

Dá se snadno odvodit, co si kdysi mysleli Bursík, Kuchtová, Stropnický junior, myslí si zřejmě na různých březích pořád to samé, ale co si vlastně myslí nový objev předvolebního rapu Liška, těžko říci. Nejspíš něco říkal v nějakém projevu, ale to už je dost pozdě zjišťovat a asi taky dost jedno. Za svého čtyřnásobného předsednictví zatím nedostal stranu ani jednou do Sněmovny, úspěchem je překročení tříprocentní hranice, z čehož poplynou do stranické kasy nějaké peníze.

To je samozřejmě prima, bude víc na letáky, jen to asi nezajistí, že je někdo bude číst, protože vedle toho bude ještě mnoho letáků na slevy z Tesca, Penny, Billy a pozvánek na domovní schůze. Zelení prošli několika fázemi a ta poslední se dá nazvat „vyčpění charismatu“.

Čeští zelení byli zvláštní. Nešli směrem evropských zelených, kteří se drží spíše doleva. Za Bursíka se stali členy vládní koalice, protože byli přijatelní pro městské liberály, kteří v sobě spojovali zvláštní nicméně existující směs respektu ke svobodě a přírodě, k liberální demokracii a sociálnímu cítění. Na to, aby volili lidovce, byli málo spirituální a tradiční, na to, aby volili ODS, příliš viděli ty odpudivé vlastnosti ódéesky, které později vedly k pádu této strany. Byl to hodně křehký ideový koktejl, ale v onu chvíli zafungoval, protože nebyl nikdo jiný, kdo by ho takto namíchal.

Sami se potopili

Zeleným se stalo osudné nikoli spojení s nenáviděnou pravicí, ale rozkol ve vlastních řadách. Nebyl by tak osudový, kdyby strana byla ve Sněmovně mocnější, aspoň tak, jak to odpovídalo počtu voličů, jenže kvůli metodě přepočtu hlasů nebyla, což je politická realita. Stačily pak dvě zelené časované miny Jakubková a Zubová a všechno už šlo z kopce.

Vyčpělé charisma je něco, co se velmi těžko vyvětrá a znova navoní. Lidovci to mají mnohem lehčí, kadidlo je kadidlo, desatero je desatero, na vzkříšení jsou zvyklí. Zelení mají trochu problém, že mohou dopadnout jako jinde v Evropě, jejich agendu si obratně převezmou jiné strany, zelení politici se okoukají, zvlášť když na nich ulpí něco, čemu se říká odér neúspěchu a najednou nebudou potřeba. Zbude jim bobošíkovská praxe honem někde nějak sehnat tři procenta a rezavou káru pokrytou zeleným mechem popohnat k dalším volbám, vždycky tu nějaké jsou.

Pak stačí ještě pár podivných kroků a cesta do politického mauzolea je zpečetěna. Liška chce vést zelenou kandidátku ve volbách do Evropského parlamentu. To je dost podivný signál. Europarlament je vnímán tak trochu jako odkladiště a perfektní trafika. Kdo je tam, je za vodou. Domácí politika je pořád ještě bojiště, europarlament je pohodové akvárium pro pomalé ryby. Aspoň voliči to tak budou vnímat. Takže to tady vzdal a hledá záchranný člun?

Nikdy neříkej nikdy. Politická budoucnost není nikdy předem daná, jako není daná předem žádná budoucnost, protože ještě neexistuje.

Ale Zelení zatím v duchu „kupředu levá“, vykročili nejasným směrem. Třeba časem narazí na les a pak se budou muset v temnotě orientovat.



Klíčová slova: zeleníliška



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama