Poslanecká sněmovna vyzvala různé organizace, aby předložily do konce ledna volebnímu výboru kandidáty na volbu tří členů Rady Českého rozhlasu a šesti členů Rady České televize. Pod výzvou je podepsán, předseda sněmovny. A od kandidátů požaduje lustrační osvědčení.
Vzhledem k tomu, že členové obou rad veřejnoprávních mediálních institucí dohlížejí na chod Českého rozhlasu i České televize, je lustrační osvědčení v pořádku. Ve světle včera odhlasovaného zákona Lex Babiš si ale musíme nastolit otázku: Jak je možné, že zákonodárný orgán země lustruje jednotlivé občany a po ministrech nic podobného nechce? Nejsou si snad občané včetně politiků před zákonem rovni? Podle ústavy ano, podle nové vládnoucí koalice nikoli.
Je snad jednotlivý člen rozhlasové rady významnější, vlivnější a rozhoduje o více penězích než člen Sobotkova kabinetu? Nese snad větší zodpovědnost za chod země? Seznamuje se snad s tajnými materiály a ovlivňuje tak zásadně život lidí v České republice jako ministr? Určitě ne. Jednoho ale sněmovna vylustruje, jiného nikoli.
Vedle Jana Hamáčka sedí na „velitelském můstku“ Poslanecké sněmovny jistý JUDr. Vojtěch Filip. Z titulu funkce místopředsedy dolní komory Parlamentu rozhoduje nejenom o směřování země, ale řídí i schůze sněmovny, která schvaluje zákony. Podle rozhodnutí soudu ze 4. července 2006 spolupracoval kdysi Filip vědomě s komunistickou StB. Co kdyby se předseda Hamáček poptal u Filipa po lustračním osvědčení, když jej tak jednoznačně vyžaduje po jiných občanech?