Manželka exprezidenta Livia Klausová získala souhlas hostitelské země stát se velvyslankyní České republiky na Slovensku. Potěšilo to i prezidenta Zemana.
Miloš Zeman má radost: „Jsem rád, že Livia Klausová je velvyslankyní.“ Radost má i slovenský premiér Robert Fico, který řekl, že je to skvělá volba. Zatímco manžel čerstvé velvyslankyně, který býval prezidentem, je teď soukromá osoba, bude mít Klausová první oficiální funkci. Už teď pracuje na ministerstvu zahraničí v odboru zemí střední Evropy, kde se chystá na svůj odjezd.
Na první pohled na tom není zase tak nic zvláštního. Když se mohla bývalá první dáma USA stát ministryní zahraničí, proč by paní Livia nemohla dostat mnohem méně významnou funkci?
Problém je samozřejmě v tom, že celá věc vypadá jako trafika, místečko za odměnu. V prezidentské kampani podpořila Klausová Miloše Zemana dehonestováním manželky Karla Schwarzenberga. Někdejšího domnělého politického odpůrce Zemana podpořil i její manžel. Byla to samozřejmě neslušnost, ke které by se ve vyspělé zemi nikdo nesnížil, ale u nás panují jiné mravy. Ústava nikde výslovně neříká, že se odcházející prezident a jeho manželka mají chovat slušně a novému prezidentovi taky ústava nezakazuje rozdávat výměnky
Za službu se místo najde
Teď je ještě na řadě Vladimír Remek do Moskvy, ten tam bude jistě jako ryba ve vodě. To ovšem není trafika, to bude nejspíš protislužba za nějakou jinou službu.
Nová politická garnitura, která ovšem není nijak nová, se chová jako na dobytém území. Jako když se bojovalo o Stalingrad, ulice po ulici, dům od domu, patro za patrem. Funkce za funkcí. Jednou z idejí zemanismu je systematické metastázování všude, kam to půjde. Na tom, co si myslí kritici a na tom, co zemí prospívá, už tolik nezáleží.
Třeba se nakonec dočká i taková Jana Bobošíková, která též ví, co je to věrná služba. Ale muselo by to stát za to. Jejímu dobře zavedenému byznysu „hlavně pořád kandidovat a zinkasovat vždycky státní příspěvek“ (za těch pár procent hlasů) docela dobře funguje. Zatím se jí odměnil jen Klaus (proti kterému jakoby kandidovala za komunisty) tím, že slovně podpořil její záhadný spolek, čímž jí samozřejmě pomohl k nějakému přivýdělku.
Lidé stejné krevní skupiny se přece vždycky nějak domluví. Jen ten Šlouf si to nějak pokazil.
