JAN JANDOUREK: Klaus zase bojuje proti něčemu, co neexistuje. Teď proti disidentismu | Reflex.cz
reklama
nahoru

JAN JANDOUREK: Klaus zase bojuje proti něčemu, co neexistuje. Teď proti disidentismu

Jan Jandourek15. října 2013 • 09:11
JAN JANDOUREK: Klaus zase bojuje proti něčemu, co neexistuje. Teď proti disidentismu
Václav Klaus
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

V zemi posunuté doleva, kde je dnes slovo disident a Charta už skoro nadávka, se pustil bývalý prezident do pomyslného uctívání chartistů. Přitom se nic takového neděje a nikdy nedělo.

reklama

Klaus řekl pro MF DNES: „Odmítám tvrzení řady lidí, že museli dělat topiče, noční hlídače a podobné práce, protože vím, že oni hlavně nechtěli dělat podřadné úředníky. Jeden můj tehdejší, taky vyhozený přítel tehdy nemohl pochopit, jak mohu každý den v 7 hodin ráno chodit do práce. Preferoval (a ostatní také) jistou volnost 24-hodinových směn v kotelně. Plně jsem to respektoval a respektuji, jenom odmítám, aby právě toto bylo kritériem toho, kdo byl a kdo nebyl v 70. letech perzekvován.“

To pochopitelně urazí všechny lidi, kteří nemohli sehnat vůbec žádnou práci, dokonce ani v té kotelně. Klaus to musí vědět. Stejně jako musí vědět, že mít práci bylo pro člověka v produktivním věku povinné a kdo neměl razítko, že někde pracuje, byl označen za příživníka a mohl být stíhán.

Zbytečná práce

Co je vlastně na Klausových slovech tak dráždivého? Mimo jiné i to, že se vlamuje do otevřených dveří. Nezdá se, že bychom žili v zemi, kde se všichni vášnivě obdivují disidentům. Už během prvních dvou let po listopadu 89 bylo patrné, že veřejnost nějaké disidentství celkem nezajímá a potom už to jen pokračovalo. Neexistovala tu nikdy nějaká podoba „chartistického kultu“, který by připomínal převládající ideologii první republiky s kultem legionářů. Sami chartisté byli prakticky od začátku cílem posměchu, který byl veden ze dvou pozic. Jednak se poukazovalo na to, kolik bývalých komunistů v Chartě je, jednak se tvrdilo, že jsou bývalí disidenti neschopní a dostali se na různá místa jen proto, že se s někým znali.

Obojí bylo pochopitelně nějakým způsobem pravda, ale byl tu třeba i katolický disent a to, že si kamarádi k sobě berou v době státního převratu další kamarády, je celkem normální. Děje se tak všude na světě, protože koho jiného by si asi tak měli k sobě lidé vybrat. Za převratu se přece nebude dělat výběrové řízení.

Nikdo, kdo o tom něco ví, nebude Klausovi upírat jeho intelektuální činnost v době 60. let a za normalizace. Byla celá vrstva takových lidí, kteří vytvořili jakési podhoubí, řekněme tu lepší část šedé zóny, bez které se v utlačené společnosti nedá dost dobře dýchat. Bez ní se pak ani nedá dokončit žádná revoluce, protože ta jaksi od určitého okamžiku potřebuje další „kádry“ a nevystačí jen s profesionálními revolucionáři. Jen by Klaus neměl ze svého strachu (nepodepsal ani Několik vět, které už se v létě 1989 nebála podepsat kdekterá dělnice) dělat nějakou morální přednost.

Kdyby nebyli disidenti, dočkali bychom se přes všechny Klausovy polooficiální ekonomické semináře nanejvýš lepší verze perestrojky pod vedením Adamce, Mohority a Ulčáka. Převraty se nedělají bez elit, které jsou mentálně schopné jít proti proudu, což disidenti byli. Už si dovedu představit to řádění všelijakých komunistů a bývalých (?) estébáků pod článkem. No ať si to užijí.

Sám buduje nový komunismus

A ještě Klaus napsal: „Ve svém projevu ve Washingtonu jsem při předávání této ceny mimo jiné zdůraznil nutnost ‚bojovat s komunismem v jeho nových převlecích‘. Považuji to za naprosto klíčové. Starý komunismus se už nevrátí.“

To je skutečně trefné. Problém je jen v tom, že Klause nenapadlo, že jednu takovou verzi nového komunismu, který vypadá jinak, pomohl sám vytvořit. Byl to přece on, kdo pomohl do sedla svému někdejšímu údajnému protivníkovi Miloši Zemanovi. Zemanovu úlohu dost trefně vystihl nedávno kreslíř Miroslav Kemel výrokem, který vložil do úst právě Zemanovi: „Jsem nadstranický prezident. A SPOZ je nadstrana.“

Klaus podpořil osobu, která se nepokusila vytvořit vládu na půdorysu parlamentu a místo toho si zavedla vládu vlastních kašpárků. Vládu, která má zřejmě za cíl hlavně posloužit jako billboard zemanovcům před předčasnými volbami, které vůbec nemusely být. Pak ještě jde o to, trochu si personálně zařádit všude, kam moc státu dosáhne. Směs mocenské arogance, populismu, papalášství, poklonkování východním mocnostem, zesměšňování každého, kdo je proti. Jistě, zemanismus není komunismus. On totiž ani komunismus nebyl žádný komunismus. Marx si pod tím představoval zřejmě něco jiného. Netvrdíme, že lepšího, ale jiného. Zemanismus se podobá babišismu, bobošíkismu, okamurismu a nakonec i samotnému bolševismu v tom, že hlavní hodnota je jasná: hlavně se dostat k moci a tam si to pak užít. Až nebude třeba užitečných idiotů, budou odhozeni jako balast a ti méně nebezpeční ponecháni jako rekvizita.

To je ten nový převlečený komunismus, který Klaus nechce vidět, protože ho sám pomáhá budovat. Místo toho bojuje proti humanrightismu a občanské společnosti, což trochu připomíná snahu zavádět v Somálsku nové metody na hubnutí.

Možná je to všechno ještě o něco jednodušší. Klaus má prostě pořád nepřekonaný komplex méněcennosti vůči Václavu Havlovi. S tím už se asi nic nenadělá.



Klíčová slova: Václav Klausprezidentdisident



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama