Je stále více patrné, proč mimo jiné vznikla Rusnokova vláda. Je to taková malá agentura, kde se za státní peníze propagují kandidáti SPOZ do voleb. Za účasti „nadstranického“ prezidenta.
Vláda bez důvěry má několik členů, kteří kandidují za zemanovce do Sněmovny. Jiný smysl jejich angažmá zřejmě nemá. Pokud ještě byla naděje, že snad vláda získá důvěru, mohla snad plnit ještě jiné funkce, byť nějaké státotvorné od těchto lidí asi nikdo neočekával. Teď je to ale skutečně především odrazový můstek na příští posty. Že si mezitím ještě zemanovci bez důvěry a s vládnutím časově tak jako tak omezeným personálně zařádili na ministerstvech, je pro ně jistě příjemný bonus. Proč tak trochu někde nevyhazovat, když na chvíli šéfuji, že?
Kandidující ministři se dušují, že kampaň vedou jen ve svém volném čase. Zároveň od vlády slyšíme, že ministři vlastně nemají žádnou pracovní dobu a žádný volný čas, že jsou ministry pořád. To všechno je jistě pravda, ale na tom, že vláda je základnou pro volební kampaň to nic nemění.
Server lidovky.cz si proklepl především ministra Pecinu (celkem se to ale týká pěti kandidujících ministrů). Ten pravil: „S lidmi se setkávám a hodlám setkávat i nadále. Činím tak zásadně o víkendech. Jak se ukázalo, není to pravda.
„Možnost setkání s občany Moravskoslezského kraje lídr kandidátky SPOZ v kraji Martin Pecina neodmítá. Bez ohledu na to, zda jde o všední den, či víkend,“ uvádí se na jeho stránkách. Co by taky odmítal, když tam kandiduje.
Funkce je výhoda
Je jasné, že každý politik je ve volební kampani zvýhodněn, když má funkci. Je vidět zadarmo. Úřadující prezident Spojených států to má také jednodušší, protože je vidět tak jako tak. Rozdíl je jen v tom, že Rusnokovu vládu a její členy si nadiktoval Miloš Zeman, aniž to mělo jakoukoli oporu v parlamentu. Ani se nepokusil dát Sněmovně šanci se o novou vládu na půdorysu zvolených stran pokusit. Že měla bývalá koalice mizivou podporu ve veřejnosti, je pravda. Jenže příští rok by stejně byly volby. Kdybychom to brali doslova, tak celý parament má malou podporu odjakživa. Přinejlepším u Sněmovny kolísá mezi 30 a 40 procenty, poslední roky už pod 20 procent a Senát na tom bývá často ještě hůř. To bychom pak parlament mohli rovnou zrušit. Samozřejmě se ozve pokřikování různých neználků, kteří budou pro, jenže ty z hlediska seriozní debaty nebudeme brát vážně.
Rusnokova vláda nicméně důvěru nezískala. Máme tu tedy najednou ministry, kteří spadli jakoby z Marsu a zadarmo se dostali výhodně ke zdrojům. Není to nic nezákonného, je to jen běžný zemanovský kejkl. Štěstím je, že zemanova kreativita nejde tak daleko, že by byl schopen najít nějakého člověka, kterého by si běžný občan dovedl zapamatovat. Schválně si zkuste vybavit nějaká jména z Rusnokovy (pardon, Zemanovy) vlády.
Ještě nějaké dárečky
Hlavní ale je, že jde trochu vysát státní rozpočet na dárečky, které se v kampani těm šedým postkomunistickým tvářím budou hodit. Martin Pecina chce pro své ministerstvo vnitra navýšení rozpočtu o více než tři miliardy, lídr v Praze a ministr dopravy Zdeněk Žák chce ještě dvě miliardy, ministr pro místní rozvoj František Lukl, bojující za SPOZ na jižní Moravě, by rád aspoň tři čtvrtě miliardy.
Pak jsou ještě další členové vlády, kteří nikam nekandidují, ale bude možné s nimi počítat jako s argumentem, jak byla zemanovská vláda štědrá k pracujícím. Ministr zdravotnictví Martin Holcát chce navíc pět miliard. Když to vyjde, bude dobře, když ne, odpovědnost za díry v rozpočtu ponese někdo jiný.
Pokud to Zemanovým loutkám vyjde a budou tu někdy něco řídit, dopadne to pochopitelně bledě, protože přírodní a sociální zákony oklamat nelze. Prosťáčkové, co dnes mocichtivému Zemanovi na Hradě a jeho loutkám tleskají, pak budou trpce zklamáni a budou říkat, že byli podvedeni a že politika je svinstvo. Tak jim to jen říkáme předem, aby se pak nemohli vymlouvat.
Jenže to už jsme tu měli s Věcmi veřejnými a taky to bylo houby platné.
