Tomáš Hrdlička

Tomáš Hrdlička Zdroj: profimedia.cz

LUDĚK STANĚK: Boj proti korupci dělá z Hrdličky pravdaře a z České televize konkurenci Blesku

„Ve vzduchu se vznáší těžký pach boje proti korupci a jako smrad z přepáleného oleje ulpívá na všem okolo.“ Tak by možná Raymond Chandler popsal situaci, ve které se momentálně nalézá Česká republika. Boj proti korupci najednou obrátil všechno naruby, všechno se smí, všichni testují, kam až je možné zajít. A možnosti jsou nepřeberné.

Tak třeba takový Tomáš Hrdlička, nejúspěšnější český pumpař, poskytl krásný rozhovor MF Dnes. V něm se nijak roztomile, ale o to hlasitěji vysmívá prakticky všem. Jeho přístup je přitom stejně zemitý, jako jeho styl oblékání. „Já nejsem obviněný. Exprimátor Svoboda ano. Já jsem dobrák, on je hajzl. Co na tom nechápete?“ Tak by se dal shrnout Hrdličkův vzkaz Pražanům, kteří už roky platí za každou vykopanou díru do země trojnásobek toho, co v Německu. Hrdličkův rozhovor ukazuje, že přezdívku kmotr nemá nadarmo - podobné projevy dokonale ovládal třeba Al Capone, který se po osvobozujících rozsudcích za plánování nejrůznějších zločinů rozčiloval před novináři, jak trpí jeho „dobrá pověst“.

Je to krása nesmírná - Hrdlička v rozhovoru kydá špínu na Bohuslava Svobodu, který je paradoxně jedním z mála obviněných v kauze Opencard poté, co se zjevně pokoušel snížit náklady na její provoz. Jiný bývalý primátor Bém, který Opencard, Blanku a další „skvělé byznysy“ pro město rozjel, není obviněn z ničeho, sedí v Poslanecké sněmovně a užívá si důležitosti, kterou bude mít jeho hlas pro každou budoucí pravicovou vládu. Ano, je to krásný svět, ve kterém nás Tomáš Hrdlička oblažuje svými vizemi politiky, které vyčetl z Mein Kampfu, a cituje texty skupiny Kabát, které ve své omezenosti vydává za texty skupiny Lucie.

Boj proti korupci rozdráždil i Českou televizi.  Ta nejednou cítí povinnost ukázat masám efektivitu celého boje - třeba tak, že do svého zpravodajství zařazuje záběry vazebně stíhaných poslanců, pořízených přes zeď vězení.  Jistě, všichni máme touhu vidět sem tam nějakého toho politika v „teplácích“. A když nás ta touha chytne, koupíme si deník Blesk, který podobné fotografie (například Davida Ratha) rád tiskne, protože to jaksi patří k žánru. Jaký je veřejný zájem vidět obrázek rozmazaného Marka Šnajdra na vězeňském dvorku pořízený odkudsi ze stromu v hlavních zprávách veřejnoprávní ČT, která své zpravodajství staví na důvěryhodnosti, je záhada srovnatelná s kruhy v obilí. Protože my víme, že je Marek Šnajdr ve vězení, ne?

Ano, Tomáš Hrdička čte Mein Kampf a zachraňuje Prahu a ODS za poslechu Kabátů, o kterých si myslí, že jsou Lucie, zatímco v ČT se rozhodli, že budou dělat Blesk. Ale vůně korupce ve vzduchu dokáže i jiné zázraky. A zázrakem nemyslím to, že Roman Janoušek a Ivo Rittig nejsou po spektakulárním policejním zásahu ani obviněni. Myslím opravdový zázrak. Zázrak, během kterého se kandidát TOP 09 na primátora z poslední volební kampaně Zdeněk Tůma kouzlem proměnil na Tomáše Hudečka, který se nakonec primátorem za TOP09 stal. Je to nádherný zázrak, podpořený navíc tím, že se tak stalo na základě tvrdé opoziční smlouvy mezi ČSSD a TOP 09 na pražské radnici. Zázrak je i to, že zatímco proti všem podobným opozičním smlouvám tvrdě vystupovala právě část pražské intelektuální elity volící TOP 09, právě tahle skupina lidí nevidí na současné situaci nic divného. To jsou možná dokonce dvě kouzla v jednom - kouzlo proměny a kouzlo slepoty. Ostatně i  Hudečka vynesl do primátorského křesla boj proti korupci. Prvním výstřelem v převratu na pražské radnici bylo ostatně právě obvinění bývalého primátora Svobody za Opencard. 

Nový primátor se uvedl vskutku spektakulárně - odmítl primátorský řetěz, aby mohl jednak demonstrovat svoji lidovost, jednak aby ukázal světu, že viděl ve svém krátkém životě alespoň tři filmy - totiž trilogii Pán prstenů. Ano, pouze v době, kdy je vzduch plný boje proti korupci, je možné, aby třicetiletý chlapík, který, slovy jednoho drzého komentátora na sociálních sítích „řídil v životě zatím jenom koloběžku kolem Olomouce", jako svůj první krok ve funkci odmítl tradici počínající rokem 1897, protože viděl bizarní pohádku pro dospělé. Možná by mohl začít ještě chodit do úřadu v převleku za elfa a Prahu přejmenovat na Hobitín. Pak by to bylo komplet.

Ale jak bylo řečeno - boj s korupcí visí ve vzduchu. A v tomhle podivném a stále smradlavějším oparu je zjevně možné všechno...

Sledujte Luďka Staňka na Twitteru