BOHUMIL PEČINKA: Němcová for premiér | Reflex.cz
reklama
nahoru

BOHUMIL PEČINKA: Němcová for premiér

Bohumil Pečinka20. června 2013 • 08:18
BOHUMIL PEČINKA: Němcová for premiér
ODS
• foto: 
Jan Zátorský / MF Dnes / Profimedia.cz

Ve fotbale se to označuje slovy dostat se z defenzívy a přenést hru na polovinu soupeře. Tak lze hodnotit překvapivou nominaci předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové na funkci české premiérky. Je to přesně ten moment, který obrací dosavadní nekonečné debaty a nastoluje téma, které se nedá přejít. Prostě buďto Němcová, nebo nic. Od včerejška je to základní otázka české politiky, přičemž to nic znamená předčasné volby, které zase nikdo moc nechce.

reklama

Nominaci Němcové nelze vyjmout z kontextu dnešní české politické krize. Nejde totiž o to, jestli by byla vhodnou kandidátkou včera nebo zítra, ale jestli je jí dnes a proč.

Žena do krize

Exprezident Edvard Beneš byl jeden z nejlepších evropských ministrů zahraničí, ale ve dvou velkých politických krizích (1938 a 1948) více méně selhal. Naopak Churchill byl v roce 1938 polozapomenutý politik, pro něhož bylo typické přebíhání z jedné politické strany do jiné, trochu excentrické založení a sklony k alkoholu. Jako politika ho udělala až válečná situace, na níž byl vnitřně připraven.

Miroslava Němcová rozhodně není politik churchillovského založení. Přesto je to ten typ, co by v únoru 1948 na rozdíl od většiny ustrašených demokratických politiků vystoupila a něco by udělala. Alespoň symbolické gesto, ale udělala. Tak to ostatně dokázala v prosinci 1997 (tzv. sarajevský atentát) i během nedávné akce policistů a státních zástupců, kteří vtrhli na Úřad vlády a rozehráli protivládní provokaci proti Petru Nečasovi. Když se celé vedení ODS nacházelo v ustrašené paralýze byla jako jediná schopna v televizi vystoupit a odmítnout některé praktiky tzv. justiční junty.

Jak to kontrastovalo s chováním lidí typu ministra spravedlnosti Blažka. Až sedne prach z nedávných událostí a ukážou se kontury nové situace bude všem zřejmá jeho podivně dvojznačná role v uplynulých událostech. Je pravděpodobné, že do dějin ODS vstoupí jako něco mezi Jidášem Iškariotským a Pilátem Pontským. Podobně by se dala popsat i pozice exministra Pospíšila, až na ten alkohol.

Na rozdíl od nich Němcová některé momenty nedávné krize nejen dobře popsala, ale byla se jim schopna postavit, čímž riskovala celou politickou kariéru. Kdo totiž ještě minulý týden tušil, že za zásahem 400 lidí v kuklách budou v podstatě operetní důvody, za nimiž se skrývá tvrdý boj o přerozdělení pravomocí v rámci státní moci?  

Kdybychom se měli vrátit k původní otázce, čím je tak cenná Němcová v současném kontextu musíme si odpovědět dvojím způsobem.

  1. Její úkol nebude připravovat se na válku nebo transformovat ekonomiku, ale docela normálně a obyčejně vrátit důvěru lidí v demokratické instituce.
  2. Na rozdíl od dalších potenciálních premiérských kandidátů Blažka a Pospíšila se nebude plazit před státními zástupci a bude se je snažit vrátit do jejich mocenských kolejí. To není dnes málo.

Kalousek proti

Dobrou zprávou následující po nominaci Němcové je, že se proti postavil Miroslav Kalousek s průhledným odůvodněním, že ODS vlastně neví koho postavit a komplikuje to zvolení nového šéfa Poslanecké sněmovny po Němcové.

Je to takové už to typické lidovecké kroucení ve stylu a co z toho budu mít já, popřípadě, jen aby někdo nevyrostl kolem mě. Před mnoha lety jsem se mylně domníval, že pan Kalousek vyroste alespoň na úroveň politiků typu Václavů Havla a Klause nebo Miloše Zemana a bude se profilovat jako nadstranická osobnost, které je přednější státní než stranický zájem. On však svůj stín nepřekročil a stále jen chytračí, tentokrát v dresu TOP 09 a s nadějí, že lze na všem získat politické body. Nejde.

V této fázi už nejde o Nečase, kterého justiční junta odstranila. Naopak se hraje o podobu české politiky. Faktický předseda „topky“ už drobnými politickými kšefty neuhraje nic. Navíc, minutu po trestním obvinění expremiéra Nečase je na řadě on sám. Od minulého týdne se tady skutečně nehraje o krátkodechý úspěch jedné strany, ale tvář politického systému jako takového.

Sobotkova role

A pak tu máme další neznámou, jíž je prezident Miloš Zeman, který se stylizuje do role sestavovatele každé další vlády. Jeho kroky v posledních týdnech jsou stále více zaměřeny proti sobotkovskému vedení ČSSD, které ho nejdříve s otevřenou náručí přijalo na ostravském sjezdu, aby si Bohuslav Sobotka nakonec jmenoval antizemanovsky naladěnou stínovou vládu. To mu Zeman, stejně jako jeho nezvolení prezidentem v roce 2003, nikdy nezapomene.

Vládní krize mu naopak dala šanci rozehrát složitější hru, na jejímž konci nejspíš bude Sobotkovo oslabení.

Kdyby byl předseda ČSSD formát typu Miroslava Kalouska před pěti deseti lety uzavřel by procedurální dohodu s ODS a dalšími vládními stranami a vyřadil by Zemana z rozhodování. K tomu by musel mít alespoň tolik kuráže, co má Miroslava Němcové, anebo politické fantazie, jíž svého času disponoval například Kalousek. Namísto toho jsme svědky jeho nekonečných socialistických tirád na téma nespravedlivá vláda, učiněných z klidu jeho pohovky v Lidovém domě

Shrnuto a podtrženo

Už by někdo šéfům parlamentních politických stran měl říct, že v této chvíli a této hodině se nehraje o dílčí politické výhody jejich stran a straniček, ale atak justiční moci na rovnováhu sil, jak je ukotvena v české ústavě. Na druhém místě je pak zájem zastavit nástup populistických stran, které se po vzoru Věcí veřejných mohou v případě předčasných voleb dostat do Poslanecké sněmovny. Miroslava Němcová byl byla dobrou premiérkou v éře, kde je podstatným znakem ukončit praxi české policejní republiky. To není málo.

 

 



Klíčová slova: rxrxbohumilpecinka



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama