Bez ohledu na výsledky vyšetřování policejního vpádu na Úřad vlády už nyní aféra odhalila strašlivé reálie české politiky. Pojďme si je připomenout jednu po druhé - a pokud budete mít pocit, že jde o scénář dadaistické satiry, tak nepůjde jen o pocit.
V den, kdy policie vtrhne na Úřad vlády a začne zatýkat lidi z bezprostředního okolí premiéra, zašije se pan premiér na celý den jako malej kluk a nechá až do večera celou mediální scénu spekulovat, zdali z toho zatýkání spolupracovníků nezkolaboval. Nezkolaboval, jen se schoval.
Ředitelka sekretariátu premiéra je do premiéra tak strašně zamilovaná, že se rozhodne ze žárlivosti nechat sledovat premiérovu zákonitou manželku. Srovnatelný výkon jsme v české politické elitě zaznamenali naposledy, když premiér Mirek Topolánek přivedl do jiného stavu poslankyni Lucii Talmanovou. A je mimořádně zlidšťujícím prvkem naší pravice, že se tyto sexuální události obvykle vážou na ODS.
Šéf vojenské rozvědky, ředitel českých vojenských špionů, má samozřejmě přehled o utajovaných skutečnostech. Proto je mu známo, jak hluboké mívá pan premiér na svou vedoucí sekretariátu napojení, a tak bez váhání pokyn této hlavní sekretářky uposlechne a nechá premiérovu ženu sledovat. Takže zneužije celou zpravodajskou síť státu s plným vědomím, že tak činí v zájmu zhrzené žárlící ženy.
Nejvěrohodnější prognózu řešení celé mimořádně závažné vládní krize přináší osmnáctiletá dcera prezidenta republiky na svém privátním facebookovém profilu. Má k tomu veškeré kompetence, protože její tatík prezident je vyhlášený prognostik a ona ten talent zdědila.
Pokud se na výše uvedené a nezpochybnitelné skutečnosti podíváme střízlivě, je jasné, že Česká republika má jen dvě možné cesty vpřed. Buď jmenovat prezidentem ducha Jana Masaryka, premiérem Járu Cimrmana a nechat osud země samovývoji, nebo požádat nějakou vyspělejší zemi o koloniální správu.
