Když v sedmdesátých letech zvolili papežem Poláka, byl to strategický tah. Ze stejného důvodu nyní zvolili kardinálové zástupcem božím na Zemi kolegu z Latinské Ameriky. Je to další z důkazů toho, že o důležitých věcech se rozhoduje jinde. V Evropě zůstaly jen kulisy.
V roce 1978 se do čela vlivné instituce dostal muž, který přesně rozuměl oblasti, kde se tehdy rozhodovalo o dalším směřování světa. Hranice mezi velmocemi ležela v Evropě a zde se lámal chleba. Polský papež velmi napomohl k vítězství Západu.
Nyní ta samá instituce zvolila do svého čela občana Latinské Ameriky. Co ještě potřebují Evropané vidět a slyšet, aby konečně pochopili, že jejich doba končí? (Nezačnou li makat, čemuž nic nenasvědčuje) Stejně jako včerejší večer, stane se historií celá Evropa .
Komicky vyzněl výrok kohosi v televizním vysílání, že prý čeští katolíci oceňují papežovu zkušenost z mimoevropských společností. To je jako když někdo přijímá manažera a jako plus vnímá, že žil nějakou dobou v Argentině a má zkušenost s tamním trhem. Je to samozřejmě přesně obráceně. Firma s více než miliardou zákazníků má v čele chlápka, který je z Argentiny a má zkušenost i s prací v Evropě. Vyzná se asi ve vatikánských palácích.
Americký prezident mluví v reakci na zvolení papeže o „síle a vitalitě regionu, který ve stále větší síle ovlivňuje náš svět“. Pro ty, kterým to ještě nedošlo: opravdu tím nemyslí Evropu. Evropané mají navíc tendenci podceňovat význam toho, co se stalo včera večer. Vždyť jaký vliv má u nás církev? Katolické církvi počet věřících na světě roste. V Evropě samozřejmě ne, ale koho to zajímá?
V Evropě jsou v hledáčku médií a veřejnosti jiná témata než v Brazílii nebo Číně. Katolická církev je globální instituce a rozhodla se podle toho jednat. Zachovala evropské kulisy, ale naplnila je novým obsahem. My tu můžeme stále dokola řešit takové důležité okolnosti volby, jako je racek na komíně Sixtinské kaple nebo shodný den narození nového papeže a Miroslava Kalouska.
Opakuje se to pokaždé: než přijde ta skutečná zásadní změna, pozorní lidé si všimnou že je „cosi ve vzduchu“. Symptomy té změny viděl celý svět v přímém přenosu. Chytrému napověz, hloupého trkni. Evropané by potřebovali přinejmenším nakopnout.
