PETR KOLÁŘ: Klaus si myslí na trafiku v Bruselu | Reflex.cz
reklama
nahoru

PETR KOLÁŘ: Klaus si myslí na trafiku v Bruselu

Petr Kolář28. února 2013 • 14:00
PETR KOLÁŘ: Klaus si myslí na trafiku v Bruselu
Evropskou unii Klaus moc nemusí. Tak proč ji nezačít rozkládat z centra?
• foto: 
Profimedia.cz

Za sedm dní skončí ve funkci prezidenta. Ale vše nasvědčuje tomu, že si Václav Klaus svoji politickou misi prodlouží. Tentokrát v Bruselu.

reklama

 

Před čtrnácti dny to pro dosluhujícího prezidenta Václava Klause musel být v Novém Městě na Moravě pořádný šok. Jakkoli se mu v posledních týdnech kvůli amnestii či kritice svého předchůdce mediálně příliš nedařilo, ohlušující pískot při oznámení jeho přítomnosti na biatlonovém šampionátu jistě neočekával. Navíc hned dvakrát. Ve stejné době také průzkum agentury CVVM ukázal, že dosluhující hlavě státu věří pouze šestadvacet procent občanů. Nejméně za celých deset let, co je prezidentem. Čím víc se ovšem takových „jobovek“ v souvislosti s Václavem Klausem objevuje, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že ve vrcholné politice zůstane.

 

Klaus je zarputilý bojovník. Zdaleka nejodhodlanější pak umí být ve chvílích, kdy se zdá být na dně. Lidé z jeho okolí proto už jako očekávaný fakt probírají variantu, která dosluhujícímu prezidentovi setrvání v nejvyšších patrech politiky zajistí. Nejprobíranější scénář se přitom jeví jako vysoce realistický. Pokud se naplní, užijí si v příštích pěti letech Václava Klause v Bruselu a Češi s jeho pomocí sestavené formace v tuzemské politice. Tratit na tom budou především už tak dost zdecimovaní občanští demokraté.

 

Další z Klausových velkých politických comebacků by se totiž neměl konat v barvách ODS, kterou založil. V kuloárech se hovoří o vytvoření zcela nového subjektu, jenž by za prvé vytvořil zázemí pro Klausovu kandidaturu do Evropského parlamentu, za druhé vy­užil jeho jména a podpory při boji o pozici v tuzemské Poslanecké sněmovně. Při zevrubném pohledu nejsou naděje na úspěch Klause a spol. na obou těchto bojištích vůbec malé.
Pokud se koaliční vláda v čele s Petrem Nečasem nerozpadne dřív, měly by se řádné volby do sněmovny konat příští rok v květnu, maximálně v červnu. Stejně tak volby do Evropského parlamentu. Rozestup mezi oběma všelidovými hlasováními bude podle Nečase činit maximálně čtrnáct dní. Takový souběh Václavu Klausovi velmi nahrává. Dostal by totiž dostatek času na důkladnou přípravu celého projektu a umožnilo by mu to „odjet“ obě kampaně před naprosto odlišnými typy voleb v jednom.

 

ÚTOK NA ODS

Návrat Václava Klause do ODS je téměř vyloučený. Stejně tak se nezdá pravděpodobné, že by se uchýlil k nějaké již existující straně typu Svobodných, jejichž lídra Petra Macha kdysi vyplísnil, že celý projekt zpackal. Hovoří se tak spíše o vzniku úplně nového subjektu, v jehož strukturách by dosluhující prezident nefiguroval přímo. Typově by to mohlo být něco jako Občanská euroskeptická strana s podporou Václava Klause. Že by takový spolek lovil v rozložené ODS a že by se do něj mnozí občanští demokraté přidali, je více než pravděpodobné.

 

Pak by se končící hlavě státu otevíraly dvě fronty, přičemž by se Klaus aktivně zapojil pouze do jedné. V čele kandidátky takového uskupení by se vrhl do boje o křeslo v Evropském parlamentu. Zároveň by ale subjekt podporoval a z pozadí kormidloval ve volbách do sněmovny. Ačkoli by na kandidátce vůbec nebyl, vnímala by to celá řada voličů tak, že zkrátka volí Klause.

 

Nynější nepopularita hlavy státu přitom v těchto ohledech vůbec není důležitá. Za prvé by ode dneška do voleb uplynula ještě dlouhá doba, během níž budou všichni moci přihlížet dalším očekávatelným trapasům vládní koalice. Za druhé má Václav Klaus sám o sobě pevné hardcore jádro voličů, kteří by mu lístek do urny hodili, snad i kdyby vyšlo najevo, že otrávil vlastní babičku. Kolik lidí to může činit, nelze s jistotou říct. S vysokou pravděpodobností ale víc než pět procent nutných pro vstup do sněmovny. Pokud by v čele kandidátek nebyli úplní hlupáci nebo zločinci, mohl by to takový subjekt snadno „uhrát“ i bez Klausovy osobní přítomnosti na hlasovacích lístcích.

 

FAVORIT EUROVOLEB

Zvlášť pokud by kampaň do sněmovny běžela paralelně s tou do Evropského parlamentu. Tam by totiž mohla být pozice končícího prezidenta naprosto neotřesitelná. Na rozdíl od voleb do sněmovny je totiž při hlasování o zástupcích v Europarlamentu celá země jedním volebním obvodem, na který připadá jediná kandidátka. Pokud by se do jejího čela Klaus skutečně postavil, stal by se rázem favoritem celých voleb. Dlouhodobým trendem od konce předsednictví EU je totiž v Česku pokles důvěry v Europarlament i Evropskou unii jako celek. Podle rok starého průzkumu STEM by dokonce dva z pěti Čechů z Unie nejraději vystoupili. I kdyby se však za další rok a půl poměr ve prospěch eurooptimistů výrazně zvrátil, skeptici budou mít ve společnosti velké zastoupení. Jenže zatímco většina etablovaných stran v zemi je prounijních, euroskeptici své reprezentanty nemají. Občanští demokraté totiž tváří v tvář vládní odpovědnosti tuto parketu opouštějí. Jana Bobošíková či zmiňovaní Machovi Svobodní nejsou pro většinu voličů příliš atraktivní, pro Klause se tak otevírá unikátní prostor. I kdyby si proevropské strany rozdělily šedesát procent hlasů a něco odčerpala ODS, mohl by se se svou protibruselskou rétorikou stát klidně mluvčím ostatních, tím i vítězem voleb.

 

 

Kdyby se navíc volby do Europarlamentu konaly dřív než volby do sněmovny, mohl by být projekt s Klausovou podporou ještě úspěšnější. I poslední prezidentské volby na příkladu SPOZ Miloše Zemana ukázaly, jak ráda se veřejnost přiklání na stranu vítězů.

 

Za těchto okolností zbývá zodpovědět už pouze jedinou otázku. Proč by se Václav Klaus vůbec do takové hry pouštěl. Jak nedávno zmiňoval například lídr europoslanců ODS Jan Zahradil, byl by pro něj krok z Pražského hradu mezi řadové europoslance sešupem. To ale je i není pravda. Václav Klaus by jistě „řadovým“ europoslancem nezůstal, jistě by se v rámci Europarlamentu brzy propracoval k nějaké významnější funkci. I bez ní by ale byla jeho pozice výlučná. Svými postoji a rétorikou si svůj prostor na půdě Evropské unie dávno vykolíkoval. Lze se tedy spolehnout, že ať už by v Europarlamentu řekl cokoli, bylo by to téměř vždy natolik provokativní, že by názory „bývalého prezidenta“ plni­ly první stránky všech hlavních evropských médií.

 

„TAKHLE TEDY NE. TEČKA.“

Samotnému Klausovi by to pak umožnilo únik na úplně nové, ale nikoli neznámé politické hřiště. To by mohl brát jako výzvu. Ostatně i z jeho kusých vyjádření je čím dál patrnější že se na roli prezidenta na vejminku, sepisujícího více či méně diskutované texty z prezidentské knihovny, ještě úplně necítí. Už v říjnu, tedy krátce po střelbě kuličkovou pistolí v Chrastavě a dva měsíce před vyhlášením tolik kritizované amnestie, Klaus Lidovým novinám řekl, že „jestli mě někdo chce za každou cenu v politice udržet a myslí si, že naopak svými neuvěřitelnými útoky, od střelby v Chrastavě po mediální výroky, bude zastrašovat, tak já musím každého varovat, že tím jenom hrozí, že mě v té politice udrží. A způsobí, že já prostě bouchnu do stolu a řeknu: Takhle tedy ne. Tečka.“

 

Minulý týden v rozhovoru pro regionální Deníky a německý Passauer Neue Presse tuto úvahu ještě o něco posunul. „Mou prvotní ambicí je posadit se do mnou nedávno založeného Institutu Václava Klause, který je vybudován ve stylu amerických prezidentských knihoven, a být tedy vedle politiky. Ne přímo v politice. Ale před aktivní politikou si nechci zabouchnout dveře. Uvidíme,“ prohlásil Klaus. Na přímý dotaz, zda nechce své představy prosazovat v Bruselu, pak dodal: „Vytváření evropského supranacionálního státu, centralizace, kontrola a regulace shora jsou věci, které naprosto odmítám. ( ... )Proti tomu budu vystupovat i nadále.“ Tak uvidíme.

 



Klíčová slova: rxrxpetrkolarklausbruselevropska unieprezident



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama