Fakt, že si JXD dokáže zapamatovat moje jméno a udržet ho v hlavě celých sedm dní mezi pravidelnými redakčními poradami, mi zaprvé lichotí, a za druhé dokazuje, že kuřáci marihuany degenerují zjevně pomaleji, než se všeobecně předpokládá.
Jak sám Jiří správně poukazuje, je dvakrát starší než já. Mužům v jeho věku ráda podržím hůl když lezou do tramvaje, ráda okřiknu teenagery, kteří jim nechtějí uvolnit místo, a ráda s nimi nad šálkem čaje probírám pro ně zásadní témata jako zbytnělá prostata, nedostatečná erekce, vznik stařeckých skvrn nebo důchodové připojištění. Tím ale veškerá romantika končí.
Právě dlouhodobé kouření trávy a nezpochybnitelné dopady na psychiku a inteligenci jsou možná příčinou toho, že probírání těchto témat považuje Jiří za známku vzrůstající intenzity erotického fluida mezi námi. Ve skutečnosti ve mně Jiří X. Doležal vzbuzuje pocity spíše soucitné.
Také mé neandrtálské geny se v jeho přítomnosti nijak neozývají (což bude mimochodem i proto, že navzdory Jiřího tvrzení nejsem přírodní zrzka). Promiň Jiří, ale nabídku kvalitního sexu po páteční poradě vedení musím z výše zmíněných důvodů zdvořile odmítnout. S mou psychickou podporou ovšem můžeš počítat i nadále – na konci středního věku a na prahu období, kdy se psychické i fyzické chátrání již nedá zvrátit, to nemají lidé tvého druhu, bývalí nadsamci, vzpomínající na zašlou slávu, vůbec jednoduché.
Milý JXD, jsi takovým Milošem Zemanem mých erotických snů. Jezevec, vrávorající v oblaku kouře, co se jednou za čas pokusí o imitaci aligátora, s pružností a sex-appealem hostujícího člena skupiny Maxim Turbulenc. Co se týče úspěšnosti u mladých dívek, jsi na tom vlastně ještě hůř – Miloš má alespoň Kačenku, ty můžeš olizovat leda tak vaporizér.
