Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: Jan Ignác Říha

PETR HOLEC: Miloš Zeman se proměnil v Jiřího Paroubka. Takže lže lidem

Celkem chápu, že prezidentští kandidáti musejí působit kreativně ohledně slibů, aby v lidech vzbudili aspoň pocit, že mají důvod je volit. Protože ve skutečnosti jde hlavně o pětileté cestování za jejich peníze, případně psaní vlastních memoárů.

 

Jan Fischer proto v sobě náhle objevil slušnost, Karel Schwarzenberg pankáče, Jana Bobošíková Janu Bobošíkovou… Před rozhodujícím druhým kolem jsem si nicméně všiml zajímavého billboardu: Miloše Zemana máme volit proto, že tím volíme konec této vlády. Fakt?

 

Myslel jsem, že i náš přímo volený prezident má své jisté místo v ústavě. A ta říká zhruba tohle: vláda vládne, a tudíž formuluje domácí i zahraniční politiku, jíž prezident reprezentuje navenek. Řekněme třeba na návštěvě v Bulharsku či v Rusku, abych mentálně zůstal u Zemana.

 

Chce-li ale Zeman opravdu po svém zvolení na Hrad ukončit vládu, měl si jako první (nebo druhý; hned za to, jak je ukrutně vtipný) bod svého prezidentského programu vepsat slib, že v momentě, kdy se coby prezident stane vrchním velitelem armády, pošle tanky do Strakovy akademie a do parlamentu.

 

Manipulací voleb Zeman samozřejmě není originální, ostatně jako obvykle. Co taky chcete od člověka, jenž si hraje na chytrého omíláním pár citací, tedy vykrádáním chytřejších lidí? Tak mě napadá: Neměla by si na něj vyšlápnout OSA nebo jiný sympatická organizace zabývající se autorskými právy? Za dvacet let v politice by se nedoplatil! 

 

S touto podivnou manipulací voleb kdysi vtrhl do politiky velmistr manipulace Jiří Paroubek; ten si spletl krajské volby 2008 s volbami sněmovními, jež předtím prohrál, takže brázdil republiku se slibem, že místo hejtmanů lidé volí konec zdravotnických poplatků i vlády. Od té doby se toho nemůžeme zbavit!  

 

I když, měl bych zůstat objektivní: Paroubek svůj slib nakonec dodržel, byť trochu náhodou. Jednou v březnu 2009 přišel do Sněmovny, při posílání SMS své manželce slepě zvedl druhou ruku – a padla vláda Mirka Topolánka. Na rozdíl od Zemana ani nemusel porušit ústavu.

 

Je to v Česku jako mor: Ti, co několikrát neuspěli v řádných volbách (Zeman v prezidentských a poté i sněmovních) se k moci neustále zkoušejí vracet zadními vrátky; tedy volbami, jež k tomu vůbec nepřísluší. Výsledkem je velké společenské nedorozumění, naštvanost a Holešovské výzvy s blázny v čele.