Končící prezident Václav Klaus znovu přemýšlel. A mimo spousty jiného řekl, že příštího prezidenta stejně místo lidí vyberou média. Kéž by měl aspoň jednou pravdu.
Protože zadíváte-li se do mediálního prostoru, musel by například v muzeu hanby dávno skončit favorit volby Jan „Honza“ Fischer. Ten nejdřív do médií vypustil manželské video z chaty, kde mu manželka rázně domlouvá, aby se přestal schovávat, což úplně nebývá typický začátek prezidentských filmů. Načež navázal krátkým filmem ze setkání dvou moc milých pánů na obědě v Benešově, kde pojedl s „operním“ režisérem Zdeňkem Troškou. Vyvrcholením toho pro změnu bylo trumfování ve vzájemné náklonnosti.
A víte co? I přes všechno příšerné prezidentské porno je Fischer stále váženým favoritem volby. Snad i proto, že má – média nemédia - tak podobný životopis jako většina Čechů.
Přímá prezidentská volba ostatně vůbec ukazuje, jak si s ní my, novináři, nevíme rady. Jak máme dramaticky psát o něčem, kde žádné drama není, protože přímá prezidentská volba téměř nikoho nezajímá? Jak sakra máme například uchopit slogan „Naše země, naše pravidla“? A zvlášť když kandidát za ním, Přemysl Sobotka, nikdy nikomu moc neublížil?
Začínám být dokonce tak paranoidní, že podezřívám vnitro, že se vyřazením některých kandidátů kvůli závadným nominačním podpisům ve skutečnosti jen pokusilo vdechnout volbě aspoň nějaké drama. Snad v budově na Letné sázeli na to, že se Tomio Okamura pořádně konečně naštve…
A vidíte? Znovu se žádné drama nekoná: i takoví lidé jako Jana Bobošíková vám nakonec státotvorně oznámí, že první přímou volbu zřejmě svými obstrukcemi nezničí, když už se na ni všichni tak těšíme. Takhle opovrženíhodnou prezidentskou volbu si fakt nezasloužíme!
I když u Bobošíkové je to vlastně aspoň pochopitelné. Pokud jste viděli televizní záběry s ní, určitě jste si všimli, že už prezidentkou dávno je, byť jen doma v Dubči; zde si věčná kandidátka a politická podnikatelka udržuje něco jako imitaci prezidentské kanceláře, včetně praporů i dalších propriet. Jestli jí manžel, jenž ji politicky stínuje už deset let, dělá ráno i večer hradní stráž, je pouze má zlomyslná spekulace.
Největší pohroma vyplývající z prezidentské volby nakonec tradičně padla na veřejnoprávní Českou televizi, jež zkouší představit všechny prezidentské kandidáty. Už jen vstupní fanfára coby znělka v člověku místo prezidentské volby asociuje spíš někdejší Českou sodu, jíž se celá záležitost mimochodem začíná podezřele blížit. Například u pozdního Miloše Zemana opravdu moc nevíte, jestli je to fakt on, nebo jeho karikatura.
I v ČT se tak nakonec vše víceméně scvrklo v reportáže kandidátů prosících o podporu komunisty a pár společných bezzubých otázek. Ostatně na co se taky ptát budoucího bezzubého prezidenta? Kdyby tak aspoň kandidoval Jiří Paroubek nebo Miroslav Sládek. To by byla volba!
