Lékař Jan Hnízdil má jasno. „Naše společnost je těžce nemocná. Jenom pro ilustraci: v České republice v současné době trpí šest set tisíc lidí těžkými úzkostmi a depresemi a užívají silná psychofarmaka. Milión lidí by se léčit mělo, to je každý desátý člověk,“ prohlásil na setkání pořádaném minulý týden v pražské Lucerně podnikatelem Karlem Janečkem. Za svá slova sklidil potlesk.
O čtyřiadvacet hodin později vystoupil o pár stovek metrů dál, ve Státní opeře, zpěvák Daniel Landa. Jako by chtěl ilustrovat Hnízdilova slova, v živém televizním přenosu se pustil do několikaminutového projevu, v němž střídavě naříkal i vyhrožoval. A na závěr prohlásil, že jedinou naději vidí právě v Janečkovi a jeho aktivitách. Vypadalo to však, že spíš uměleckou formou žádá Hnízdila o silná psychofarmaka.
Janeček o jeho chystaném vystoupení věděl, ale místo aby ho od bláznivého plánu odradil, sám ho do Státní opery odvezl a těšil se z okamžité televizní slávy. Když zpěvák domluvil, poděkoval mu prostřednictvím tiskové zprávy za podporu. Výsledkem je nepochopitelná situace, z níž oba pánové vycházejí jako šílenci. Dva falešní spasitelé, kteří neznají míru a nezpochybnitelnou společenskou psychózu využívají jen ke zvýšení osobní popularity mezi svými oddanými následovníky a k náboru oveček nových.
Těžká psychická nemoc společnosti se tím jen zhoršuje.
Důležitou roli v tom jistě hraje prohlubující se ekonomická krize doma i v Evropě stejně jako rozplývající se sen o nekonečném růstu a prosperitě. Chybí vize, převládá strach z budoucnosti, z hrozby tušené katastrofy, kterou si však nikdo neumí přesně představit. Je tu jen ten všudypřítomný strach. Ale právě to může být ona katastrofa, která nám hrozí. Strach vede k paralýze, ke zhroucení hodnot, k apatii.
Jedinou cestou z této situace je mobilizace systému. Skoro žádné příznaky společenských nemocí jsme totiž dosud nebrali vážně. Nebo jsme na ně nedokázali reagovat. S léčbou je přitom třeba začít okamžitě. Dřív než nám šílenci začnou vládnout.
