Těch malých českých absurdit stále přibývá, a tak už se ani nedivíme, že ředitel, vlastně jen správce státního, čili dotovaného, ztrátového podniku drahých drah, musí mít patnáctimiliónový plat a jeho náměstek jen o chlup méně. Vždyť to považuje za samozřejmé i „konzultační“ firma Kulhánek a spol.
Dávno jsme přestali kroutit hlavou nad tím, že pražští radní nejsou schopni brzdit správní radu podnikavého Dopravního podniku. Slyšíme, že je absolutně nezávislá, i když se v ní téměř všichni za svou karieru vystřídali.
Lidová moudrost praví: Chytrý se nediví! Absurdní nejsou neřesti, ty jsou celkem běžné, na rozdíl od ctností, ale výroky, vytáčky a bonmoty politiků, jimiž je obhajují. Tak třeba i jinak ctnostný premiér v obhajobě daní, které zdražily potraviny, léky, benzin i naftu, čili ochudily konzumenty a do deficitního rozpočtu neschopného státu nejenže nepřinesly nic, ale v případě paliv dokonce o miliardy méně, klidně prohlásí, že je „na hraně debility“ domnívat se, že šlo o chybu. Zatlouká, nebo to myslí vážně?
Kupředu levá, zvyšováním daní k vyšší prosperitě. A taky že jo. Opozice se už chystá – kontroverzní daně zruší, ale celkovou kvótu pořádně zdvihne. To je poctivé, socdemokratům o prosperitu celéspolečnosti přece nikdy nešlo. A tak bychom mohli pokračovat. Silná slova většinou zakrývají špatnost, třeba neschopnost vlády propouštět přebytečné byrokraty.
Lidé stále přemýšlejí, jak nastavit, jak zdokonalit politický systém, aby prospíval veřejnému zájmu. Sociologové si lámou hlavu, jestli to politické prostředí nevytváří korupci, nebo naopak politika přitahuje nevalné typy. A politologové zase vidí chybu v malých bezideových stranách, které neposílají nahoru ty nejlepší z nejlepších. Všichni chceme systém – nezávislé a nestranné soudy, poctivou a přísnou policii, průhledné veřejné zakázky a nezkorumpované inteligentní politiky.
Otázka je, jestli takový systém vůbec existuje. V celé Evropě vládne liberální demokracie, tedy více méně stejný systém, ale v zemích na Západ od nás v Německu, Skandinávii a Britských ostrovech je korupce téměř neznámá nebo se týká prkotin. Správní rada mi kdysi v Anglii vyhodila sekretářku, protože nezaplatila lístek v metru. Spěchala a zapomněla doma peněženku.
Na východ od nás a na jih v Předalpí však korupce přímo bují. A tak se zdá, že nám nic jiného než opravovat systém nezbývá. Bude to drahé a neefektivní. Co dělat, když na ctnosti nemáme?
