Televize Prima Cool zaznamenala největší revoluci ve své krátké historii, když na její obrazovky dorazila Liga mistrů. A neexistující charisma Diany Kobzanové.
Bylo to tak trochu jako ve známém pražském podniku Kozička, kde se občas scházejí sportovci, lidé ze show-businessu, rádobycelebrity a jejich dlouhonohé, blonďaté přívěšky, co to rády přehánějí s pobytem v solárku a sbíráním kabelek. Na stanici Prima Cool dorazila Liga mistrů. Až na to, že tohle bylo v televizi a nepily se u toho předražené panáky. Libor Bouček, Marek Jankulovski a Diana Kobzanová ale jinak vypadali úplně přesně i typově, i úrovní konverzace.
Ano, Liga mistrů na Prima Cool prostě má být zjevně jiná. A představu o jinakosti mají zjevně právě lidé, kteří často chodí do Kozičky.
Aby bylo jasno, to není myšleno úplně pohrdavě — ve většině věcí na to podle mne šli lidé z Primy v čele s programovým ředitelem Petrem Vladykou v zásadě správně. Úvaha, že i na malém televizním kanálu se dá za relativně málo peněz postavit lepší studio, než zvládnou neinvenční rutinéři v České televizi, byla rozumná. Vizuálně je Prima oproti České televizi výrazně napřed. Vladyka navíc ze svého působení na Evropě 2 věděl něco, co spousta lidí ne — totiž, že Libora Boučka zajímá fotbal.
Nápad angažovat Boučka do studií byl přitom odvážný stejně jako mazaný. Moderátor totiž je schopen přitáhnout pozornost a je dostatečně inteligentní a televizemi opracovaný, že nebude působit nepatřičněji než často unaveně působící sporťáci v přenosech na České televizi.
Host z řad bývalých fotbalistů je ale na druhou stranu past, do které v Česku spadnete, ať jste sebemazanější. Marek Jankulovski není člověk, u něhož byste si mysleli, že se od něj něco dozvíte, takže musíte vážně přemýšlet, proč byste ho měli hodinu poslouchat. Což se dá říct i o hostech úterního přenosu. Tady je jasná snaha „přitáhnout jméno“, bez ohledu na to, zda umí mluvit. Jistě, není to těžké, většina dobrých spolukomentátorů z řad fotbalistů se musí těžce hledat a trpělivě cvičit všude na světě. Gary Lineker na BBC či Gary Neville na britském Sky Sportu, abychom jmenovali ty nejznámější a momentálně asi nejlepší, jsou opravdu výjimky, jež potvrzují pravidlo.
Naprostým propadákem je však angažování Diany Kobzanové. Nejde přitom o to, že by fotbal nemohly spolukomentovat či glosovat ženy. Najdete je u fotbalových přenosů v Anglii, Německu, a především Itálii.
Problém je ale v zařazení — někde fungují coby reportérky či zpravodajky (Anglie, Německo) a pak by bylo záhodno, aby měly základní představu o tom, na co koukají a proč. Což Kobzanová zjevně nemá a asi ani nechce. Anebo hrají roli tzv. bimbos, tedy jakési nablblé stafáže s velkým výstřihem, což je model rozpracovaný především italskými televizemi do dokonalosti. I když pominu fakt, že tenhle italský model jde proti tradici českých fotbalových přenosů (občas jít proti tradici přitom podle mě není na škodu), obávám se, že ani v tomhle ohledu nemá Kobzanová co nabídnout. Ostatně, kdo chtěl, její prsa si dávno vygoogloval na internetu, děkujeme pěkně. Je to možná dobrý nápad, ale na pět minut, nikoli na tu téměř hodinu, kterou studio má.
Během prvního týdne Prima nicméně naznačila, že se svým přístupem k přenosům Ligy mistrů není úplně vedle. Na rozdíl od některých lidí, jež má ve studiu.
Sledujte Luďka Staňka na Twiteru.
