Je možné vyčíst z uměleckých děl psychické poruchy jejich autorů? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Je možné vyčíst z uměleckých děl psychické poruchy jejich autorů?

Cyril Höschl18. srpna 2012 • 06:00
Je možné vyčíst z uměleckých děl psychické poruchy jejich autorů?
Korelace
• foto: 
Marek Douša
reklama

Dobrý den,
vím, že z prací některých umělců je možné vyčíst, že trpí různými psychickými poruchami. Například okrová a červená barva na obrazech prý značí autorovu citovou nevyrovnanost. Chtěl bych se Vás zeptat, kolik je možno vyčíst z děl umělců o jejich osobnosti.
S přáním hezkého dne Vít D.

 

Vztah umění a duševních poruch vydá na celé knihy, takže Vaše otázka je velmi inspirativní navzdory tomu, že příklad v ní uvedený není zcela případný, ježto „citová nevyrovnanost“ jako taková není chorobou, i když se u některých poruch může objevovat. A vzhledem k tomu, že citově nevyrovnaný je skoro každý umělec, museli bychom kolem sebe mít jen samá okrová a červená plátna, což nemáme. Kreativita však souvisí s neotřelým myšlením, jaké – je-li rozvinuto ad absurdum – bývá mnohdy u schizofrenie.

 

Příbuzní schizofrenních pacientů jsou také častěji než obvykle tvořivými umělci. U některých poruch se objevují stereotypie jako v Ravelově Boleru, u jiných lpění na detailu a ornamentika (autisté, schizofrenní nemocní), ambivalence (u schizofrenie), ponurost (deprese) a popisy fantaskních či psychotických představ (v hudbě například u Chopina či Berlioze). Tyto charakteristiky však podléhají módám a nesouvisejícím intervencím.

 

Například fialová už dávno není jen oblíbenou barvou pithiatických žen a žlutá auta již dávno nejsou typickým znakem agresívních řidičů. První případ má na svědomí móda, druhý zavedení jednotné barvy pro taxislužbu a nadupaná černá audi. Vztah osobnosti a tvorby je zapeklitý v tom, že tvorba některých autorů je v souladu s jejich psychopatologií (například surrealistická symbolika u Strindberga), u jiných je na­opak v příkrém protikladu, jako by tvorba měla povahu kompenzovat.

 

Pozoruhodným příkladem tohoto rozporu je Antonín Dvořák, jehož celosvětově proslavené, nesmrtelné a hlubokomyslné dílo je v rozporu s jeho dokumentovanou poměrně jednoduchou povahou „prostého českého muzikanta“, s nímž se prý dalo mluvit jen o holubech a lokomotivách, případně hrát dardu. Dílo tedy sotva lze použít jako specifický diagnostický nástroj. Teprve známe-li obojí, autora i tvorbu, můžeme se pustit do spekulací.

 

Na poněkud odlišném předpokladu je vystavěn tzv. Lüscherův test, který se sice netýká tvorby, ale diagnostikuje povahové rysy podle preferencí barev. Celkem vzato, znalost díla či „oblíbených barev“ zkoumaného je pro posouzení jeho osobnosti jen o málo užitečnější než znalost karet či horoskopu, i když i ty se mnohdy dobře trefí, zejména jsou-li jejich interpretace šalamounsky formulovány.

 



Klíčová slova: rxrxcyrilhoschlumeni a choroba



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama