Houslista Pavel Šporcl se nedávno dostal do problémů, když mu jedna letecká společnost nechtěla dovolit vzít si sebou na palubu housle. Pokud jde o bezpečnostní hysterii, už jsme došli dost daleko.
Nikdo z nás nechce spadnout z nebe jen kvůli tomu, že nám někdo dá do zavazadla bombu. Na druhou stranu se ukazuje, že se toho moc uhlídat nedaří. Televizní reportéři si brouzdají po letištích, mají přístup k zavazadlům, letadla na ploše jsou volně přístupná, prostě celé ty manévry už začínají být směšné.
Poprvé to člověka muselo napadnout, když po teroristických útocích po 11. září stát slavně vyslal čtyři obrněné transportéry k budově Svobodné Evropy. Dva nedojely, z jednoho někdo na místě kus ukradl. Když zasedala rada bezpečnosti státu (ó jak to byly vznešené a zachmuřené výrazy), vloudil se tam i nějaký psychopat. Odhalil ho až věčně podezřívavý Václav Klaus, který se zeptal, kdo to je.
Na kdekterém letišti vás nutí se zouvat, ale Francouzi nechali vlézt do letadla v prosinci 2001 člověka jménem Richard Reid. Kdo si najde jeho fotky na Googlu, je mu hned jasné, že lidé na letišti museli trpět buď slabomyslností, nebo přehnanou politickou korektností. Takový zjev by nikdo nepustil ani do vetešnictví. Během letu se pak dotyčný jedinec pokusil odpálit výbušninu ukrytou v teniskách.
Tak možná už bychom mohli s tou teroristickou paranoiou skončit. Stejně nic neuhlídáme. Možná bychom se mohli starat spíš o to, aby stát fungoval, Evropa fungovala a zločinných režimů ve světě ubylo. Jak to udělat, je druhá věc, každá rada drahá. Ale zouvání na letištích zatím nic na světě nevyřešilo.
AUTOR JE REDAKTOREM MF DNES
