Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: DAN MATERNA / MF DNES / Profimedia

Zeman ante portas! Temné vyhlídky Bohuslava Sobotky

Kde jsou ty časy, kdy ČSSD prožívala idylu silné opozice! Pravicová 118 se záhy po volbách v roce 2010 ukázala být čirou iluzí, Bártu a spol. nebylo třeba ke koalici přičítat, nýbrž od ní odečíst; jeho usilovná snaha o kompromitaci ODS a TOP 09 přinášela úspěch za úspěchem.

 

Sociálním demokratům stačilo jen pobaveně přihlížet a tu a tam předvést, co pochytili od Paroubka. Veřejnost sice nenávidí nikoli koalici, ale politické strany všeobecně, jenže tihle pro ni byli přece jen menší zlo.

 

Jenže: die schönen Tage in Aranjuez sind nun zu Ende. Koalici se nakonec podařilo dosáhnout standardní topolánkovské většiny-nevětšiny, což situaci znormalizovalo. Zato pokud jde o ČSSD, je zle: na obzoru se zjevil netvor z Vysočiny.

 

Preference zemanovské SPOZ pomalu, ale setrvale stoupají. Po Rathově aféře je zjevné, že na úkor ČSSD. Poslední průzkum preferencí pro volby do PS, jejž pořídila agentura Factum Invenio, mluví jasně (Factum Invenio často dospívá k jiným výsledkům než STEM a CVVM, ale ty předpovědi se v minulosti nezřídka prokázaly jako správné).

 

ČSSD podle průzkumu ztratila proti červnu asi čtyři procenta. ODS a komunisté stagnují. Ztrácí průběžně i TOP 09, ta zase ve prospěch KDU-ČSL. A nejen KDU, ale i SPOZ se nyní přehoupla přes pětiprocentní hranici.

 

To však ještě není všechno: podle jiného průzkumu téže agentury z posledních dní vede mezi prezidentskými kandidáty sice Jan Fischer, ale vzdálenost mezi ním a druhým Milošem Zemanem se dosti zmenšila. Kandidát ČSSD Dienstbier zoufale zaostává.

 

ČSSD se probouzí z idylických snů o nekomunistické většině s lidoveckými a zelenými trpaslíky do skutečnosti, která musí panu Sobotkovi připomínat noční můru. Přepočteno na mandáty by ČSSD s komunisty v zádech měla podle zmíněného průzkumu většinu topolánkovskou, tedy 100 hlasů. Ke skutečné většině by se ovšem mohla propracovat snadno – kdyby ještě přibrala zemanovce. Zeman je ke spolupráci více než ochoten.

 

 

A tu je třeba říci, že o povaze této spolupráce má pan Zeman nepochybně přesné představy. Jsou ztělesněny ve známé karetní hře s portréty zrádců, v níž předseda Sobotka zaujímá čelné místo. Kromě toho má ovšem Zeman v ČSSD nezanedbatelnou pátou kolonu a Sobotkův vnitrostranický konkurent Hašek je mu fuk, mezi zrádci nefiguruje.

 

Celá věc není až tak moc velká legrace: Bohuslav Sobotka je po všech stránkách přijatelnější politik než nezodpovědný avanturista ze žďárských hvozdů. Pravda, je třeba k němu přičíst ještě pana Zaorálka, ale na jednoho politika tohoto typu má podle slov prvorepublikového premiéra Švehly každá strana nárok. Zeman už navíc v prezidentské volbě získal podporu Klause a nacionalistického křídla ODS. Sobotka se ocitá v ještě horší pozici, než v jaké byl kdysi Topolánek. V situaci toho, komu nezbývá než přihlížet, jsou teď strany vládní koalice. Moc jim to nezávidím, není to hezká vyhlídka.

 

Další texty autora najdete v jeho politickém zápisníku Události na adrese bohumildolezal.cz.