Chobotnice

Chobotnice Zdroj: Archív

Kubice a chobotnice: Zkorumpovaní politici cítí změnu a mají strach. Proto kolem sebe kopou

Politika je v rozkladu. Každý má máslo na hlavě, vláda je plná zlodějů a systém míří ke kolapsu. Všechno přikrývá změkčilý premiér Petr Nečas, jenž se paktuje s kmotry. A teď se postavil i za Miroslava Kalouska, který řve po telefonu na policajty, že mají přestat s vyšetřováním podezřelých nákupů na ministerstvu obrany. Pohled z české hospody je jasný.

 

Ale jak už to často bývá, skutečnost je trochu složitější.

 

Stačí tři jména. Bárta, Rath a Parkanová. Lze si jen těžko představit, že za jiného českého premiéra (snad s výjimkou Miloše Zemana) by byl odsouzen ministr, zatčen hejtman či obviněna místopředsedkyně Poslanecké sněmovny z koaliční strany. Za Nečase došlo na všechny tři případy. A zdá se, že seznam není konečný. Minimálně kolem nákupu čtyř vojenských letadel CASA to zavání obviněním dalšího bývalého ministra.

 

Něco se prostě změnilo a hybnou silou této změny je bez diskuse současný premiér. Byl to právě Nečas, kdo loni v dubnu do křesla ministra vnitra posadil zkušeného a mezi politiky nenáviděného osmapadesátiletého policajta Jana Kubice. Ten měl do roku 2008 na starost boj proti organizovanému zločinu a od policie odešel kvůli sporu s bývalým ministrem vnitra Ivanem Langrem.

 

Kubice dobře ví, jak propojení mezi politiky, prodavači politického vlivu (u nás nepřesně nazývanými lobbisté) a podnikateli funguje. Chapadla korupční chobotnice zná jako málokdo jiný. Proto byl jeho nástup do Nečasovy vlády obrovským překvapením, pro mnohé krajně nepříjemným.

 

Letos už se jasně ukazuje, že Kubice přinesl změnu. Možná to vypadá strašidelně a dost možná se politická scéna skutečně rozkládá. Pokud však k implozi dojde, bude to jen proto, že politické špičky kradly mnohem víc, než jsme si v nejhorších snech dokázali představit, a teď je nemá kdo nahradit. Normálně by se totiž ti zkorumpovaní v klidu přesunuli do kriminálu a na jejich místa nastoupili čistí.

 

To však není důvod, aby policie přestala s vyšetřováním. A díky bohu se zdá, že s požehnáním premiéra Nečase jsou už změny v práci policie příliš daleko, než aby je šlo zastavit. Domnívá-li se premiér, že ho fungující policie zbaví i některých jeho nemilovaných spojenců (Rittig, Dlouhý, Kalousek), je to úvaha odvážná, ale zajímavá. V tom mu pomáhá i společenská nálada. Frustrovaní voliči touží po krvi a s každým jménem dalšího obviněného politika poroste i respekt k policii.

 

Zkorumpovaní politici cítí změnu a mají strach. Proto kolem sebe tak kopou. V klidu jsou zatím jen Kubice a Nečas. Nikomu se totiž ještě nepodařilo přistřihnout jim křídla nějakým tím kompromitačním materiálem.

 

Ale jsme teprve na počátku, očistný proces sotva nastartoval. Možná se to ještě celé zase zvrtne. Zvlášť pokud se ministrovi vnitra nepodaří z policie vymést lidi napojené na Víta Bártu. Nebo když se zastáncům starých pořádků povede vytvořit falešné symboly protikorupčního boje ze svých ještě neokoukaných loutek.

 

Přesto právě teď nemá smysl na politiku nadávat a házet všechny do jednoho pytle. Nečas má ještě dva roky na to, aby ukázal, že není sluhou českého korupčního systému, jak se někdy říká, ale přišel ho zlikvidovat. Nebo aspoň omezit. I to by byl zázrak.