Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek Zdroj: Tomáš Tesař

Miroslav Kalousek pátrá a informuje: Ruce pryč, pitomci!

Šéf TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek se poslední dobou trápí, takže do televize znovu nosí ustaranou tvář ukřižovaného Ježíše. Tentokrát však nejde o naše rozpočtové blaho. Policie chce vydat ke stíhání poslankyni TOP 09 Vlastu Parkanovou kvůli předraženému nákupu armádních letounů, které armáda vůbec nechtěla a které navíc ani moc nelétaly.


Obchod zprostředkovaný Omnipolem, firmou Kalouskova dobrého kamaráda Richarda Hávy, Parkanová posvětila coby exministryně obrany, tedy Kalouskův fíkový list; ženu jako ona by samozřejmě nikdo nikdy nepodezříval, že rozezná tank od letadla. Na armádě byla spíš kvůli platu a angažovanému zpěvu.


Kalousek, v případě konkurenčních poslanců jejich velmi zapálený vydavač policii, se pro tentokrát rozhodl, že jde o policejní zvůli, že jsou policisté pitomci a že Parkanová zůstane za každou cenu imunní. Jinak prý nemáme demokracii, ale náběh na totalitu. Fíha, už si připravuju klíče!


Ministr financí, jenž ví o podezřelých zakázkách na obraně své, začal dokonce pátrat a informovat sám, poslední dobou i několikrát denně. A taky si nechal vypracovat právní posudek, který – velmi překvapivě! – potvrzuje jeho verzi případu.


Sakra: neznamená to nic jiného, než že k němu někde jinde existuje protiposudek – známe právníky. Či spíš několik různých protiposudků, právníci bývají velmi přemýšliví lidé.


Je to legrace. Čím víc Kalousek nadává policii, tím víc to kolem něj smrdí. Vlastně to teď celé vypadá, jako by policie chtěla jeho. Ne že by určitě nenašla nějaký dobrý důvod, nicméně pamatujete nějakého politika, který by se tak bil za jiného politika, aniž by musel? A proč vůbec ke kauze Parkanové nemluví Parkanová, ale výhradně jen Kalousek? Myslí si snad šéf TOP 09, že jsou ženy stejně pitomé jako policie?


Praxe totiž bývá taková, že jakmile nějaký politik začne být nebezpečně toxický jako Parkanová, takže kolem něj hrozí havárie, uzavře ho příslušná partaj do nepronikavého sarkofágu zapomnění. Až po detoxikaci náhle vypluje v dozorčí radě nějakého méně exponovaného státního podniku, o jehož byznysu nic neví.


Takže ano: bedlivě Kalouska sleduju a začínám se taky bát, že máme náběh na totalitu. Jeden politik, toxikovaný sám sebou, se rozhodl, že jeho partaj je tak trochu nad ostatní partaje, což mi připomíná mé dětství v komunistických sedmdesátých letech minulého století. A ještě víc se bojím, že vůbec nejde o čudlu Parkanovou, ale sumce Kalouska a lidi kolem něj.