Zástupci Romů navštívili premiéra Petra Nečase, popovídali si a oznámili, že chtějí svého vládního zmocněnce. Načež v televizi řekli, že nevědí, co by dělal.
V pondělních Událostech, komentářích na ČT nebyl Stanislav Daniel, místopředseda Celostátní asociace Romů, schopen vysvětlit, proč vlastně romského zmocněnce chtějí; dokola jen nesrozumitelně mluvil o prosazování strategií a kroků, což v politice bývá profesionální jazyk, jímž kamuflujete absenci strategií a kroků – jinými slovy svou zbytečnost. Běžně to nazýváme ministrováním.
Nakonec Daniel řekl – a teď si nedělám legraci –, že se budou muset ještě domluvit, co by vládní zmocněnec vlastně dělal, a zvlášť když už máme vládní zmocněnkyni, byť ne pouze pro Romy. Ani se nedivím, že premiér záměr označil za „hodný zamyšlení“, tedy nehodný provedení.
Požadavkem na vládního romského zmocněnce Romové aspoň popřeli politicky korektní jazyk neziskovek, totiž že nemáme romský problém. Protože chcete-li svého vládního zmocněnce, měl by zřejmě řešit vaše problémy. A těch Romové — a tedy i my všichni — máme víc, než bychom si přáli. Lidé zabývající se romskou problematikou tvrdí, že se situace Romů i navzdory všem zmocněncům dvacet let zhoršuje.
Nakonec stačí se podívat na některá čísla: až 70 procent Čechů Romy nenávidí, a to i bez primitivní náckovské agitky Tomáše Vandase. A až třetina Romů žije v sociálním vyloučení, což mnohdy není nic jiného než politický eufemismus pro středověk. A i ti, co v ghettech nežijí, zoufale zaostávají za běžnou populací ve všech důležitých ukazatelích — od vzdělání přes zdraví až po zaměstnanost.
Otázka je: může tyto problémy vyřešit další vládní zmocněnec? Určitě ne. Ostatně umíte si představit, jak z nás třeba ministryně kultury dělá kulturnější lidi? A co teprve Jiří Besser, člověk vytříbeného kulturního vkusu? Kdyby rychle nepadl, dodnes bychom všichni z jeho zmocnění poslouchali Kabát a Má ji motorovou!
Objel jsem spoustu romských ghett i lokalit s početnou romskou komunitou. Jestli Romové něco zoufale potřebují, pak určitě ne další oficiální vládní paternalismus, ale mnohem větší vlastní aktivitu. A ta vždy musí vzejít odspodu, ne z vlády. Protože když začne nejrůznější aktivity podporovat vláda, končí to obvykle až přílišnou aktivitou – viz solární elektrárny.
Anebo Celostátní asociací Romů, jež ve skutečnosti Romy nezastupuje. Podle lidí zabývajících se romskou problematikou však právě nyní dochází k jistému romskému probuzení zespodu, snad i díky Vandasovi. Byla by to mnohem lepší zpráva než vládní romský zmocněnec.
