Nemám Rád Davida Ratha. Považuji ho za politického cynika, kterému je jedno, jestli je nalevo, nebo napravo. Je to člověk, jenž ovládl umění být sprostý bez použití sprostých slov, stejně jako to kdysi zvládl Miroslav Sládek a stále zvládá Jiří Paroubek. A nevěřím mu. Jen mi není jasné, proč musí v 21. století vypadat vazba takto.
Chlubíme se, že jsme v kosmickém věku, ale pořád máme zapotřebí udržovat v chodu vězeňský systém, který připomíná svět viktoriánských románů. Nejsou peníze, tak ať se lidé myjí ve studené vodě. Zkoumá se přirození a konečník. Procházka na dvorku. Není to všechno trochu pošahané?
Po všech domovních prohlídkách by stačilo dotyčnému nasadit elektronický náramek a dát mu domácí vězení, tedy v tomto případě domácí vazbu. Houby by se stalo. K čemu celý ten aparát bachařů? Jak by se hnul o metr jinam, než má, seberou ho. Co kdyby chtěl spáchat sebevraždu? Předně víme, že to je docela dobře možné i ve vazbě, jak to bylo u vraha malé Aničky, když mají cely inteligentní výklenek, kam nikdo nevidí, jednak je sebevražda sice hřích a prohra, ale jinak je to každého soukromá věc a státu po tom nic není. Ovlivňování svědků? V době odposlechů? Štěnice v domě by stačila. O co vlastně jde?
O lenost. Stát je líný dinosaurus a koneckonců držení lidí za mřížemi je práce jako každá jiná, přece všechny ty bachaře nepropustíme, zvlášť když jsou zkušení a dělají to tak dlouho.
Před pár dny mě povolali na policii, abych „podal vysvětlení“ ohledně padělání nějakých dokladů. Tedy ne, že bych je padělal já, ale nějaká parta v severních Čechách zřejmě vytvářela padělané diplomy a při domovní prohlídce u nich našli e-mail, kde bylo moje jméno. Nikdy jsem žádný takový e-mail neměl. Vyzbrojen všemi svými pravými diplomy jsem šel podat vysvětlení, že tohle nemám zapotřebí. Ale co kdyby někomu ruplo v hlavě a nechal mě sebrat? Pravda, ve vazbě bych si konečně možná početl, ale asi mám doma lepší knihy.
Psal jsem nedávno o rozmazlování Breivika. Skutečně si nemyslím, že by měl masový vrah hrát ve vazbě florbal. Ani že by lidé odsouzení za přípravu nájemné vraždy měli brouzdat během výkonu trestu po vycházkách, jako třeba Karel Srba, jenž chodil, kde chodit neměl, i na oslavu si zaskočil. Taky si mohl zaskočit někam jinam a udělat něco nepříjemného.
Vazba je ale něco jiného, ten člověk je formálně nevinný. Máme 21. století a žijeme v mentalitě vazební věznice. Kamery, bezpečnostní rámy, snímání otisků — u lidí, kteří nic neprovedli, jen třeba někam jdou nebo něco od státu chtějí.
Jak se řekne státní, člověka napadne: zastaralý, nevýkonný. Ať jde o železnici, nebo věznice, nebo soudy. Jenže kdyby Rathovi dali elektronický náramek, oficiálně hlídací štěnici do bytu a pustili do již prohledaného domu, co s tolika bachaři? Těch pracovních míst, co by ubylo …
Prostě středověk.
Autor je redaktorem MF DNES
