Vít Bárta

Vít Bárta Zdroj: Michal Šula / MF Dnes / Profimedia.cz

Když se Vít Bárta rozplakal u soudu, byla to scéna jako z gangsterského filmu

Na těch záběrech je něco nekonečně komického, ale zároveň mrazivého. Faktický šéf vládní  strany věci veřejné, zvaný Guru, reaguje v soudní síni na to, že jeden z jeho bývalých spolustraníků pořídil tajně nahrávku z jejich dávné schůzky. "Guru" vypadá zjevně otřesený, nakonec se mu úplně zlomí hlas. V tom momentu video končí, ale dá se odhadnout, že se Vít Bárta v soudní síni rozplakal.

 

Až když jsem to video viděl poněkolikáté, došlo mi, co mi připomíná. Americké mafiánské filmy, třeba slavného Kmotra, ale i desítky podobných. Hlavní gangster v nich bývá jemný, distinguovaný člověk, který nóbl vypadá a nóbl mluví. Na špinavou práci má své lidi, které si zavazuje penězi či strachem, případně obojím. Nevyhnutelnou zradu pak bere osobně. Ve většině techto filmů bývá scéna, ve které hlavního gangstera přemůžou emoce a diváci k němu - přes odpor a pohrdání - najednou pocítí soucit.
Netvrdím, že je Vít Bárta zločineckým bossem. To bude muset rozhodnout soud. Ale jeho strana fungovala podle pravidel gangu. Ovládaly ji víc neformální než formální vazby a vztahy, vždyť už to, že faktický šéf nikdy nebyl zvoleným předsedou, mluví samo za sebe. Že se příslušníci gangu sami navzájem nahrávali, a to ještě v době, kdy byli nejlepšími přáteli, je rovněž typické. Nikoho pak nepřekvapí, že peníze měnily majitele v obálkách, nikoli převodem z účtu na účet.
Mnozí dnes peskují premiéra Nečase za to, že gang jménem Věci veřejné vzal do vlády. Trochu zapomínáme na to, jak to bylo. Asi budu mluvit za více voličů ostatních dvou pravicových stran, když napíšu, že jsme trojkoalici ODS, TOP09 a Věcí veřejných hodnotili jako nečekaný, ale vítaný způsob vítězství pravice nad levicí. Ano, bylo nepochybné, že Věci veřejné jsou populistickým a nečitelným projektem, ale byli jsme - stejně jako Nečas či Kalousek - ochotni nad tím přimhouřit oči.
Teď se nám to vrací. Mimochodem, před necelými dvěma lety Slovensko s dvoutýdenním odstupem napodobilo Českko a nečekaně otevřelo cetu k moci pravicové vládě. Obávám se, že je nevyhnutelné, že Česko dřív nebo později napodobí slovenské volby minulý víkend. Věci veřejné na mnoho let zničily pravici v Česku.

Až když jsem to video viděl poněkolikáté, došlo mi, co mi připomíná. Americké mafiánské filmy, třeba slavného Kmotra, ale i desítky podobných. Hlavní gangster v nich bývá jemný, distinguovaný člověk, který nóbl vypadá a nóbl mluví.

 

 

Na špinavou práci má své lidi, které si zavazuje penězi či strachem, případně obojím. Nevyhnutelnou zradu pak bere osobně. Ve většině techto filmů bývá scéna, ve které hlavního gangstera přemůžou emoce a diváci k němu - přes odpor a pohrdání - najednou pocítí soucit.

 

 

Netvrdím, že je Vít Bárta zločineckým bossem. To bude muset rozhodnout soud. Ale jeho strana fungovala podle pravidel gangu. Ovládaly ji víc neformální než formální vazby a vztahy, vždyť už to, že faktický šéf nikdy nebyl zvoleným předsedou, mluví samo za sebe. Že se příslušníci gangu sami navzájem nahrávali, a to ještě v době, kdy byli nejlepšími přáteli, je rovněž typické. Nikoho pak nepřekvapí, že peníze měnily majitele v obálkách, nikoli převodem z účtu na účet.

 

 

Mnozí dnes peskují premiéra Nečase za to, že gang jménem Věci veřejné vzal do vlády. Trochu zapomínáme na to, jak to bylo. Asi budu mluvit za více voličů ostatních dvou pravicových stran, když napíšu, že jsme trojkoalici ODS, TOP09 a Věcí veřejných hodnotili jako nečekaný, ale vítaný způsob vítězství pravice nad levicí.

 

 

Ano, bylo nepochybné, že Věci veřejné jsou populistickým a nečitelným projektem, ale byli jsme - stejně jako Nečas či Kalousek - ochotni nad tím přimhouřit oči.

 

 

Teď se nám to vrací. Mimochodem, před necelými dvěma lety Slovensko s dvoutýdenním odstupem napodobilo Česko a nečekaně otevřelo cetu k moci pravicové vládě. Obávám se, že je nevyhnutelné, že Česko dřív nebo později napodobí slovenské volby minulý víkend.

 

 

Věci veřejné na mnoho let zničily pravici v Česku.

 

(Psáno jako pravidelný sloupek pro slovenský deník Sme).