Ještě než dorazil k soudu se sebou samým, řekl boss VV Vít Bárta: „Těším se na soud.“ Chudák netušil, že jde páchat několikadenní sebevraždu v přímém přenosu. A navíc: že verdikt nad sebou sám vynese hned první den dopoledne.
Mediálně ostře sledovaný proces s Bártou a jeho někdejší pravou rukou Jaroslavem Škárkou kvůli údajné korupci je jako bizarní politické porno: do naha se před veřejností denně svlékají a na hlavu si kálejí defektní lidé, kteří si myslí, jak jsou dobří. Jeden z herců je nicméně zcela bezkonkurenční, svého druhu Robert Rosenberg: ano, Bárta. Náš Napoleon z Klárova.
V pondělí ráno jsem v soudní síni seděl dva metry od něj a poslouchal jeho rekapitulační řeč, jíž zřejmě – a to si sám občas říká právník - myslel jako obhajobu. Nemohl jsem věřit vlastním uším: Bárta sám sebe usvědčoval z korupce (a samozřejmě i dalších věcí) s takovou bezelstností, že jsem si uvědomil, že to fakt celé myslí vážně. O to hůř.
Hájil se totiž tím, že bývalé i současné spolustraníky kvůli loajalitě a poslušnosti nekorumpoval, ale jen platil. Tedy: „dorovnával“ jim poslanecké příjmy, které mimochodem nejsou nijak bídné. Přinejmenším na bídné české poměry.
Dorovnával k čemu? Například věčné studentce Kristýně Kočí, jež si do té doby spíš než peníze vydělala pouze reputaci ambiciózní blondýnky fascinované mocí, Bárta strčil na přilepšenou půl miliónu. Škárkovi zase 170 000 korun. Ať počítám, jak počítám, žádné dorovnání mi nevychází. Místo toho mi vychází jen korupce formou půjčky, tedy dluhu.
Jen úplný idiot – a ne že by jich v naší politice bylo málo – se nechá korumpovat přímo. Místo toho si prostě necháte „dorovnat“ příjmy: bezplatnou dovolenou, doživotním zapůjčením auta, propagační výpůjčkou luxusní kabelky, hodinkou se ženou, co není vaší manželkou…
Chcete-li někoho opravdu zkorumpovat, půjčete mu peníze. Jak totiž víme i z historie, nic tak nezavazuje jako právě dluh. Ostatně ne náhodou kdysi dlužníci pozbývali veškerých práv. Dlužit znamenalo být vyobcován ze slušné společnosti.
Funguje to asi následovně: kamarád vám půjčí peníze, které utratíte. Načež vám kamarád zavolá, že je chce zpátky. Vy je ale nemáte. Takže vám kamarád řekne, a teď samozřejmě volně fabuluju, že si je odpracujete. Třeba tím, že se v pátek v Parlamentu hlasuje o důchodové reformě…
Soudce pochopitelně čeká další trápení. Zákon rozlišuje mezi přímými úplatky a různými půjčkami – třeba už jen dobou, co dotyčný stráví v teplácích. Pro nás, voliče, ale soud s Bártou dávno skončil. Málokdo by jen čekal, že se ke všemu dozná hned první den.
