Strčme už konečně Řecko přes útes... | Reflex.cz
reklama
nahoru

Strčme už konečně Řecko přes útes...

Lubomír Heger10. ledna 2012 • 14:00
Strčme už konečně Řecko přes útes...
Euro
• foto: 
Profimedia.cz

Myslím, že v EU dozrál čas, abychom vyzkoušeli státní bankrot. Je to snadné. Vyhlásíte insolvenci a počkáte na příjezd MMF, který vyřídí formality. Podle učebnic to vypadá skoro jako bouračka na trenažéru. Otočíte volantem proti zdi a audiosimulátor udělá „krrrachhh…“.

reklama

 

Je v tom jeden háček. Zatímco „státní bankrot“ je sám o sobě protimluv („krach státní kasy neznamená zánik státu,“ napsal už v roce 1918 německý národohospodář Alfred Manes), občané mohou mít na věc vyhraněnější pohled. Při posledním vážném pokusu o státní bankrot se všemi náležitostmi (Argentina 2001) ztratila polovina Argentinců práci a náhlý přebytek volného času kompenzovali tím, že likvidovali výrobní prostředky Argentincům, kteří práci ještě neztratili.

 

Když tedy volám po státním bankrotu Řecka, možná je na místě obvinit mě z krvežíznivosti. Námitka se přijímá. Jen málo věcí by mě uspokojilo tolik, jako pozorovat Zorbu, jak montuje podvozky na Volkswageny, aby si vydělal ekvivalent částky, kterou dosud inkasoval zametením pár pokojů v penzionu, který si pořídil za peníze z evropských strukturálních fondů.

 

 

Pro některé čtenáře může být záhadou, jak by takový státní bankrot vypadal. Vlastně nijak. Jediný rozdíl by byl ten, že o konečné výši státních dluhů a kalendáři splátek by nerozhodovaly nekonečné schůzky s každým věřitelem zvlášť, nýbrž jedna paušální dohoda zprostředkovaná Mezinárodním měnovým fondem.

 

Příklad Argentiny napovídá, že Řecku by mohla být odpuštěna až polovina dluhů – druhá polovina převedena na dluhopisy s delší splatností. Potíž je v tom, že přesně takhle to neprobíhalo ani v samotné Argentině. Se státním dluhem Řecka je navíc už dnes nakládáno tak tvořivě, že nelze jednoznačně říci, zda bankrot vlastně nezačal.

 

Klíčové slovo insolvence – tedy přiznání, že nemám na splátku a nikdo mi už nechce půjčit – dosud Athény nevyřkly, formální začátek tedy zůstává nesplněn. Těžko si nepovšimnout, že Řecko přesto už dva roky procvičuje horní patro při logopedickém cvičení, které spočívá v omílání dvou slabik: „in-sol-in-sol-in-sol“.

 

 

Svě-te-pra-chy-vy-sol. Při troše štěstí by to mohlo fungovat ještě rok nebo dva. Důvod celé opičárny – totiž zabránit tomu, aby se řeckou chorobou nakazily další chovanci – nicméně dávno neobstojí. Lehlo už celé jižní křídlo pavilonu, opičí pacienti cucají teploměry a rtuť vytrvale stoupá. Na infekční oddělení přitom míří soused odvedle.

 

Totiž spřátelené Maďarsko. Mám takové podezření, že dokud Řecko definitivně nezkolabuje, bude úspěšně blokovat prostředky i pro naše soudruhy. Pád Maďarska do propasti by mohl srazit českou měnu až k nějakým 30 korunám za euro. A tady už přestává legrace. Při takovém kurzu se špatně vyjíždí i do Chorvatska, o letenkách k Egejskému moři nemluvě. Zorbo, v továrně už zvoní, spěchej, a nezapomeň si odpíchnout.



Klíčová slova: rxrxlubomirheger



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama